Antwort Proč proběhla Bartolomějská noc? Weitere Antworten – Proč došlo k Bartolomějské noci
Masakr započal v Paříži vražděním hugenotských předáků pod přímou patronací panujícího krále Francie Karla IX. z rodu Valois a jeho matky, Kateřiny Medicejské. Mezi prvními zavražděnými byl předák hugenotů, admirál Gaspard de Coligny. Následně se rozpoutalo obecné vraždění hugenotů včetně žen a dětí.Bartolomějská noc (francouzsky Massacre de la Saint-Barthélemy) je termín označující masakr hugenotů ve Francii v srpnu 1572. Násilnosti vypukly 24. srpna toho roku, kdy byl mezi prvními zavražděn předák hugenotů, admirál Gaspard de Coligny.Hugenoti ([igenoti]) byli francouzští protestanti zejména z 16. a 17. století, kteří svůj název získali (alespoň podle jedné z nejčastěji užívaných verzí) podle jména Huguese Besana, vůdce povstání v Ženevě. Hugenoti byli příznivci kalvinismu.
Co to je edikt Nantský : Edikt nantský je označení ediktu, vydaného 13. dubna 1598, v němž francouzský král Jindřich IV. zaručoval francouzským protestantům (hugenotům) do jisté míry stejná práva, jakých požívali katolíci.
Kdo založil Francii
V nastalém chaosu republiku ovládl roku 1799 Napoleon Bonaparte. Během brumairového převratu 9. listopadu 1799 se stal nejprve prvním konzulem a 18. května 1804 se prohlásil císařem a založil první francouzské císařství.
Kdy byl zrusen edikt Nantsky : Vrcholily boje proti hugenotům, mnoho lidí se raději kalvinismu zřeklo, roku 1685 byl zrušen Edikt nantský. V ekonomice se uplatňoval tzv. merkantilismus – rozšiřoval se vývoz a omezoval dovoz zboží, stát podporoval výrobní odvětví, která měla v zahraničí naději na odbyt.
V roce 1685 Ludvík XIV. ediktem z Fontainebleau edikt nantský zrušil a prohlásil protestantské náboženství za ilegální. Náboženské války proto sice nevzplanuly, protestanti se však stali předmětem perzekucí, pronásledování a teroru; proto se mnozí z nich rozhodli Francii opustit.
Napoleon dále zavedl přísný policejní režim (tajná policie) a cenzuru. Podporoval rozvoj hospodářství, zavedl moderní školskou soustavu (vychovávající odborníky a loajální občany). Zavedl daňový systém; podporoval umění a vědu.
Jak se jmenuje francouzská řeka
Tabulka řek
| Poř. | Řeka | Ústí do oceán/moře/záliv/řeka (delta/estuár) |
|---|---|---|
| 1. | Loira | Biskajský záliv |
| 2. | Seina | Lamanšský průliv |
| 3. | Rhôna | Středozemní moře (Delta Rhôny) |
| 4. | Marna | Seina |
Edikt nantský je označení ediktu, vydaného 13. dubna 1598, v němž francouzský král Jindřich IV. zaručoval francouzským protestantům (hugenotům) do jisté míry stejná práva, jakých požívali katolíci.Hugenoti ([igenoti]) byli francouzští protestanti zejména z 16. a 17. století, kteří svůj název získali (alespoň podle jedné z nejčastěji užívaných verzí) podle jména Huguese Besana, vůdce povstání v Ženevě. Hugenoti byli příznivci kalvinismu.
Edikt (z lat. edicere – vyřknout, zvěstovat) označuje původně v římském právu veřejné prohlášení úředníka (magistratus), jehož účinnost byla omezena dobou jeho úřadu. Později se tak v římské říši označovaly i výnosy císařů. V raném novověku užívali ediktů francouzští králové a římští císařové.
Kde zabili Napoleona : Longwood House, Longwood, Svatá HelenaNapoleon Bonaparte / Místo úmrtí
Napoleon Bonaparte zemřel po vleklé nemoci ve vile Longwood na ostrově Svatá Helena v 17:49 hodin 5. května 1821.
Na co zemřel Bonaparte : Nejnovější rozbor pitvy provedené v roce 1821 těsně po jeho smrti ovšem dochází k závěru, že příčina smrti uvedená v pitevní zprávě byla správná – rakovina žaludku.
Na které řece leží Paříž
Řeka Seina rozděluje Paříž na dvě nestejné části. Větší severní, zvanou pravý břeh a menší jižní, zvanou levý břeh. Její délka na území města Paříže činí téměř 13 km s hloubkou mezi 3,40 a 5,70 m. Její šířka se pohybuje od 30 do 200 metrů.
Od Čech je Morava oddělena Českomoravskou vrchovinou. Nejdůležitějšími řekami jsou Morava, Dyje, Svratka, Bečva a Jihlava, které protékají rozsáhlými nížinnými oblastmi na jižní a střední Moravě, jimiž jsou Dyjsko-svratecký úval, Dolnomoravský úval a Hornomoravský úval.Edikt nantský je označení ediktu, vydaného 13. dubna 1598, v němž francouzský král Jindřich IV. zaručoval francouzským protestantům (hugenotům) do jisté míry stejná práva, jakých požívali katolíci.
Co je to restituční edikt : [Restytuční edykt], edikt vydaný 6.3.1629 císařem Ferdinandem II. Nařizoval navrácení všech území a majetků zabavených německými knížaty katolické církvi po roce 1522 a zejména po augšpurském míru roku 1555. Katolické říšské stavy tím dostaly právo na zavádění protireformace a vykázání nekatolíků.