Antwort Na co se dělila Římská armáda? Weitere Antworten – Kolik můžu měla římská legie
Celkový počet mužů v legii se pohyboval mezi 5000 až 6000, do čehož jsou zahrnuti i důstojníci a jejich pobočníci.Jejich výjimečnost spočívala v tom, že byli zoceleni v boji, který pomáhal rozšiřovat říši. Římské legie byly mašinérií, sloužily svému účelu. A úkolem centurionů bylo postarat se, aby tomuto účelu sloužili vojáci. Římané prováděli frontální útoky, vždy směřovali kupředu a vždy udržovali linii.Základní potravinové příděly vojáků sestávaly z obilí, masa, sýra, zeleniny (cibule, ředkviček či zelí), luštěnin a kyselého vína (acetum), které se lišilo od skutečného vína, označovaného jako „vinnum“.
Kolik měl Řím vojáků : Každá legie se skládala z deseti kohort (cohortes), z nichž každá měla 480 mužů. Kohorta se dále dělila do šesti centurií (centuriae). Jedna centurie měla 80 mužů. Nejmenší jednotkou římského vojska bylo kontubernium (contubernium) – 8 mužů, kteří spali v jednom stanu, žili a stravovali se spolu.
Za co bojovali Legionari
Legionáři chtěli bojovat proti Rakousko-Uhersku a tím i za vznik samostatného československého státu. Legie vznikaly zejména v Rusku, ve Francii a v Itálii. Byly naší první moderní armádou a v průběhu války se rozrostly ve stotisícovou bojovou sílu. Bez legií by Československo vůbec nevzniklo.
Kolik bylo legionářů : Celkem prošlo ruskými legiemi asi 80 000 mužů, úhrnné ztráty v letech 1914—1920 činily 4 112 mužů. Všech příslušníků čs. zahraničních vojsk bylo 109 590, do vlasti se jich vrátilo hned po válce asi 83 000. Další tisíce krajanů bojovaly v armádě britské a americké.
Římané věřili v mnoho různých bohů a bohyň. Pokud byli bohové šťastní, Římané věřili, že zůstanou zdraví a silní a jejich úroda poroste. Hlavním bohem byl Jupiter, který byl velkým bohem bouřek a počasí. Měl manželku jménem Juno, která byla královnou bohů a také ochránkyní žen.
Římská civilizace byla velmi vynalézavá a praktická. Se svými městy, silnicemi, lázněmi, válečnými stroji, uměleckými díly, literaturou i organizačním strukturami byla vzorem i prokletím pro okolní národy.
Co jedli bohatí Římané
Nejoblíbenější bylo vepřové, dále hovězí, různé druhy ptactva, zajíci a samozřejmě ryby a mořské plody, jichž měla přímořská země hojnost. Bohatí Římané neváhali utratit astronomické částky za vzácné druhy ryb. Naopak denní potravou chudých se staly solené ryby, na rozdíl od poměrně drahého masa cenově přístupné.Vojáci byli vyzbrojeni kopím ( pilum), štítem ( scutum) a mečem ( gladius). Etruskové a po nich Římané vstřebávali řecké vlivy, přebírajíce kompletní ochrannou zbroj, hoplítský štít a bodné kopí, nezbytné pro boj zblízka ve stylu falangy.Legionáři bojovali na straně Dohody v Rusku, Itálii, Francii. Zúčastnili se několika vítězných bitev, včetně té u Zborova. A právě toto vítězství umožnilo Masarykovi jednání o samostatném Československu.
Do konce života se snažil očistit své jméno. Nestihl to, i když se dožil 107 let. Zemřel v roce 2003 jako poslední z československých legionářů. Dnes uplynulo 120 let od jeho narození.
Za co bojovali legionáři : Legionáři chtěli bojovat proti Rakousko-Uhersku a tím i za vznik samostatného československého státu. Legie vznikaly zejména v Rusku, ve Francii a v Itálii. Byly naší první moderní armádou a v průběhu války se rozrostly ve stotisícovou bojovou sílu. Bez legií by Československo vůbec nevzniklo.
Co vymysleli Římané : Římané zdokonalili stavitelské techniky a vynalezli nové typy staveb a nové technologie. Byli velmi praktičtí a začali používat cihlu a beton. Stavěli baziliky ( Maxenciova bazilika), lázně (Diokleciánovi lázně), amfiteatry (Koloseum – kapacita 40 000 sedících a 5000 stojících míst).
Proč skončil Řím
Poslední ránu však říši podle popisované teorie zasadila obrovská inflace, která vedla k vylidňování venkova. A právě zde tkvěla příčina konečné zkázy: Hospodářský systém Říma totiž z 90 % stavěl na zemědělství. S odchodem venkovanů do měst ovšem zůstávala půda ležet ladem, což mělo na říši katastrofální dopad.
Nájezdy barbarů, morová epidemie, vleklá ekonomická krize. To vše mohlo přispět ke konci slavné Římské říše, která se kdysi rozpínala od Atlantiku k řece Eufrat a od Britských ostrovů až k Sahaře. Kanadský vědec Jerome Nriagu přišel ještě s jednou možností: Římané podle něho trpěli chronickou otravou olovem.Ze zeleniny se na stolech Římanů nejčastěji objevovaly různé druhy salátů, brukvovitá zelenina, cibule, česnek, okurky, dýně a melouny i chřest. Zelenina se dochucovala octem, solí, pepřem olejem a bylinami. S oblibou pojídali Římané i houby a různá jedlá semena – pinie, ořechy, mandle a jedlé kaštany.
S kým bojovali Římané na severu : století před. n. l. bojovali Římané s Kelty, kteří na severu napadali střední Itálii. Po vítězství nad nimi a nad řeckými osadníky v jižní Itálii začal Řím vést dobyvačné války.