Antwort Čím se liší vnitřní a vnější přírodní činitelé ve svém působení na zemský povrch? Weitere Antworten – Co patří mezi vnější přírodní činitelé

Čím se liší vnitřní a vnější přírodní činitelé ve svém působení na zemský povrch?
Vnější jsou např. vítr, voda, ledovec. Vnitřní např. vrásnění, zemětřesení, sopky.Vnitřní a vnější přírodní činitelé

  • Vrásnění
  • Kerná /zlomy/ činnost.
  • Zemětřesení
  • Sopečná činnost.

Zemský povrch se neustále mění v důsledku působení vnitřních a vnějších přírodních činitelů. Vnitřní přírodní činitelé způsobují vznik různých tvarů zemského povrchu, např. utvářejí pohoří. Vnější činitelé způsobují narušování a postupné zarovnávání zemského povrchu.

Co způsobuje vnější geologické děje : Exogenní (vnější) geologické pochody

činnost vody, větru, ledovců, krasové jevy, zvětrávání, transport a hromědění materiálu.

Čím je tvořen zemský povrch

Povrch země tvoří různé skály, kameny a půda. Skály a kameny jsou pevné a tvrdé, kdežto půdu tvoří drobné drobty, mezi které se dobře dostává voda, vzduch i zbytky listí a půdní organismy.

Čím jsou vyvolány vnitřní geologické jevy : Vnitřní geologické děje jsou vyvolané vnitřní energií Země, vyznačují se pohybem tepla a hmoty. Většinou jsou dlouhodobé (např. vznik pohoří, pohyb litosférických desek), mohou ovšem být i krátkodobé (např. výbuchy sopek, zemětřesení, tsunami).

Svahové pohyby, geologická činnost vody, ledovců a větru se řadí k nejvýznamnějším exogenním procesům, které se v našich podmínkách uplatňují.

Exogenní (vnější) geologické pochody

Zabývá se procesy, které probíhají na zemském povrchu a formují jej – např. činnost vody, větru, ledovců, krasové jevy, zvětrávání, transport a hromědění materiálu.

Co ovlivnuje povrch Země

Povrch Země je vlivem endogenních a exogenních pochodů neustále přetvářen. Vlivem vnitřních pochodů Země vznikají pásemná pohoří či tabule. Sopečná činnost vynáší z nitra Země nový materiál, který je ukládán jak vertikálně, tak i horizontálně.Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: zemské kůry, zemského pláště a zemského jádra. Hranice mezi sférami tvoří plochy nespojitosti (diskontinuity). Tyto plochy vyjadřují náhlé změny chemických a fyzikálních vlastností látek uvnitř Země.Vnitřní přírodní činitelé způsobují vznik různých tvarů zemského povrchu, např. utvářejí pohoří. Vnější činitelé způsobují narušování a postupné zarovnávání zemského povrchu. Proces vzniku pohoří, nebo jeho následné zarovnávání trvá až milióny let.

Geologické děje souvisejí s postupnými proměnami vesmírných těles, bezprostředně se s nimi lze setkat na Zemi. Mohou se odehrávat na povrchu (pak se označují jako vnější geologické děje) či pod povrchem (vnitřní geologické děje).

Co tvoří zemský povrch : Povrch země tvoří různé skály, kameny a půda. Skály a kameny jsou pevné a tvrdé, kdežto půdu tvoří drobné drobty, mezi které se dobře dostává voda, vzduch i zbytky listí a půdní organismy.

Jak se slaví den Země v Česku : Na jaře slaví svátek planeta Země, a to Dnem Země, který letos vychází na pondělí 22. dubna. Každý rok se koná řada zábavných i vzdělávacích programů, které upozorňují na ekologické hrozby, učí třídit a recyklovat odpad a chovat se zodpovědně k přírodě.

Na jaké druhy dělíme zemskou kůru

Rozlišujeme kontinentální (pevninskou) zemskou kůru, oceánskou zemskou kůru a přechodnou zemskou kůru. Horniny tvořící pevninskou – kontinentální kůru jsou lehčí a mají menší hustotu než horniny, které tvoří oceánskou kůru. Oba typy zemské kůry jsou v rovnováze a rozmístění pevninských bloků na Zemi není nahodilé.

Jádro není dokonale vycentrované, mění rychlost své rotace a jeho tvar je s rotací proměnlivý. Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1,4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má vysokou hustotu (teploty do cca 5 100 °C a hustota v rozmezí 11,3–17,3 g/cm³, což bylo spočteno pomocí setrvačného momentu).Exogenní (vnější) geologické pochody

činnost vody, větru, ledovců, krasové jevy, zvětrávání, transport a hromědění materiálu.

Jakou část zemského povrchu pokrývá pevnina a jakou část voda : Oceány a moře se rozprostírají na 361 mil. km2 (70,8 %) a pevnina na 149 mil. km2 (29,2 %). Voda a povrch pevniny jsou na povrchu Země rozloženy nerovnoměrně.