Antwort Čím pájet hliník? Weitere Antworten – Jak na tvrde pájení
Při tvrdém pájení se spojují dva kovy ohřátím a roztavením přídavného materiálu (slitiny), který se naváže na oba kusy kovu a spojí je. Přídavný materiál musí mít samozřejmě teplotu tání nižší než spojované kovové díly. Tvrdým pájením je možné spojovat nepodobné kovy, jako jsou hliník, stříbro, měď, zlato a nikl.Pájení (nebo také letování) je postup, jak vodivě spojit měď nebo mosaz (při použití speciálních materiálů lze pájet i hliník, nerezovou ocel a další materiály). K pájení potřebujete pájku (tj. slitinu kovů, která má nižší bod tání než pájený kov). Většinou se používá slitina cínu a olova.Pokud Vám nejde o pevnost a barvu spoje, můžete použít měkkou pájku se stříbrem a nebo s příměsí mědi. V případě, že by spoj měl být pevnostní a je důležitá i výsledná barva tzn. spoj se nejvíce podobal mosazi. Je nutné zapájet natvrdo s pájkou, která má 20% stříbra.
Jak pájet měď : Měděné rozvody se pájí do průměru trubek 28 mm na měkko, zde použijete pájky Sn97Cu3 nebo Sn97Ag3. Práce s pájkou s obsahem stříbra Sn97Ag3 je lepší, pájka lépe zatéká a pájení zvládne i méně zkušený pracovník. Pozor, je nutno také použít tavidlo pro měkkou pájku.
Jak správně pájet
Pájení spoje: Na spoj aplikujte současně pájedlo a pájku. Nechejte pájku roztéct po celém spoji, aby mohlo působit tavidlo. Do spoje naneste přiměřené (dostatečné) množství pájky, avšak ne mnoho; pájka nesmí přetéct kolem. Pájení nesmí trvat déle, než několik vteřin, jinak pájka zoxiduje a vytvoří studený spoj.
Jakou kyselinu na pájení : Pájecí kyselina vyráběná společností AG Termopasty je látka, která se používá při práci na poniklovaných površích. Láhev obsahuje 35, 50 nebo 100 mililitrů tekutiny, se kterou je třeba zacházet opatrně. Přípravek by měl být aplikován v malých množstvích a postupně opláchnut vodou.
Pájet můžeme téměř všechny kovy vyjma zinkových slitin (zinek lze pájet jen měkkými pájkami). Můžeme také navzájem spojovat různé druhy kovů. Spojení různých kovů pomocí stříbrné pájky.
Teploty
| Teplota | Fyzikální efekt |
|---|---|
| 200°C | Kalafuna je žíravá |
| 232°C | Bezolovnatý cín taje |
| 250°C | Od této teploty se již pájet dá = teplota tání cínu + pár stupňů navíc na vyrovnání ztrát |
| 303°C | Teplota dostatečná na většinu pájení |
Jaké materiály lze pájet
Jaké materiály můžu pájet Pájet můžeme téměř všechny kovy vyjma zinkových slitin (zinek lze pájet jen měkkými pájkami). Můžeme také navzájem spojovat různé druhy kovů. Spojení různých kovů pomocí stříbrné pájky.Kyselé roztoky lze neutralizovat zásaditými roztoky a naopak. Silné kyseliny vytvářejí oxoniové ionty H3O+ zcela rozpuštěné ve vodě s pH < 7, silné báze vytvářejí zcela rozpuštěné hydroxidové ionty OH− s pH > 7. V průběhu této reakce dochází ke změnám pH roztoku a dokonale neutralizovaný roztok má výsledné pH = 7.Kyselina dusičná se vyrábí oxidací amoniaku. Amoniak se oxiduje vzduchem na Pt nebo Pt- Rh katalyzátoru při teplotě kolem 900 °C na oxid dusnatý. NO se pak v oxidačně- absorpčních věžích oxiduje na oxid dusičitý, jeho absorpcí ve vodě vzniká kyselina dusičná.
Pájení spoje: Na spoj aplikujte současně pájedlo a pájku. Nechejte pájku roztéct po celém spoji, aby mohlo působit tavidlo. Do spoje naneste přiměřené (dostatečné) množství pájky, avšak ne mnoho; pájka nesmí přetéct kolem. Pájení nesmí trvat déle, než několik vteřin, jinak pájka zoxiduje a vytvoří studený spoj.
Jak pájet horkým vzduchem : Dbejte na to, aby byl nástavec zasunut co nejdále na tubus, aby se zakryly mezery mezi dilatační spárou pro dotažení a nefoukal nám tudy horký vzduch. Šroub na nástavci nedotahujte příliš; po zahřátí se utahovací očko rozepne. Obr.: Nasazení horkovzdušného nástavce na tubus.
Z jakých kovů je pájka : Pájka v tradičním pojetí je slitina cínu a olova. Existují různé druhy pájky podle toho, k jakým účelům se používají. Kromě využití v elektronickém průmyslu je známé její používání při klempířských pracích. Pájka pro elektroniku nejčastěji obsahuje 60 % cínu a 40 % olova, což se obecně označuje „pájka 60/40“.
Co odštěpují kyseliny
nejstarší teorii kyselin a zásad vypracoval Arhenius – dle ní jsou kyseliny látky, které odštěpují proton, a zásady látky, které odštěpují hydroxylovou skupinu OH-.
Zabraňte kontaminaci systému povrchových nebo podzemních vod vodou použitou k hašení požáru. Srážejte plyny/páry/mlhu rozprašováním vody. Zakryjte kanalizační výpust. Látku pokryjte absorpčním materiálem (písek, zemina), shromážděte do krytých kontejnerů a nechte zlikvidovat specializovanou firmou.Výroba. Průmyslově se – od objevu tohoto postupu Wilhelmem Ostwaldem v roce 1908 – kyselina dusičná vyrábí oxidací amoniaku (čpavku, azanu) za zvýšené teploty a tlaku, reakce je katalyzována kovovou platinou: 4 NH3 + 5 O2 → 4 NO + 6 H2O.
Jak Připájet kondenzátor : Kondenzátory mají jednu nožku delší, tu plusovou. Pokud máme volnou dírku na plus kondíku, tak do ní strčíme ten delší plus drátek a mínus drátek nastavíme tak, aby přesně tlačil na otvor pro mínus – a jemně přidržujeme rukou.