Antwort Čím dýchají trilobiti? Weitere Antworten – Jak dýchali trilobiti

Trilobiti byli bentičtí živočichové (žijící při dně); pozdější druhy byly i hlubinné, další (především silurské druhy) se vznášely v chomáčích řas a mořských rostlin. Po dně se pohybovali kráčením spíše než plaváním.Trilobiti žili většinou při dně a spíše než plaváním se pohybovali kráčením. Měli článkované tělo pokryté exoskeletem, který v průběhu růstu svlékali. Zjednodušeně řečeno je jejich tělo tvořeno hlavou (cephalon), trupem (thorax) a zadečkem (pygidium). Měli mnoho dvouvětevných nohou se žábrami.Ve zbytcích ve výkopech a v nehojných výchozech jsou nalézáni trilobiti zóny Paradoxides gracilis. V horní části stráně v blízkosti lesa jsou nálezy trilobitů Ellipsocephalus hoffi . Na obou lokalitách jineckého kambria lze trilobity sbírat.

Co jedli trilobiti : Jeho trávicí trakt byl zcela naplněný vápenatými schránkami a jejich úlomky, které patřily mořským bezobratlým, jako jsou lasturnatky, mlži či ostnokožci. Z toho lze odvodit, že trilobit sežral, „co mu stálo v cestě“, ať již mršiny nebo živou kořist, a to včetně pevných schránek!

Jak dýchají členovci

Převážně vodní členovci, na povrchu výjimečně (např. stínka). Dýchání žábrami, suchozemští dýchají celým povrchem těla.

Jak Delime členovce : Recentní členovci se tradičně člení na 4 velké skupiny, zpravidla označované jako podkmeny – klepítkatce, stonožkovce, korýše a šestinohé.

Kde najít fosilie v ČR

K takovým místům patří okolí Koněpruských jeskyní v Českém krasu, zejména již nevyužívaný Houbův lom, kde je možné fosilie i sbírat. V místě prvohorního moře se dosud našlo na 500 druhů podobně dochovaných dávných tvorů, včetně lilijic, korálů, ramenonožců, mechovek, trilobitů a plžů.Vemte své děti do jednoho z největších nalezišť trilobitů a jiných prvohorních fosílií, které se nachází v malé obci Skryje mezi Berounem a Rakovníkem. Na místě si můžete najít svého vlastního trilobita, zajít se podívat na zříceninu hradu Týřov nebo se toulat údolím Zbirožského potoka směrem ke Skryjským jezírkům.Vdechovaný vzduch proniká dýchacími cestami, které se větví do čím dál jemnějších větví (průdušnice, průdušky, průdušinky), až se dostávají do plicních sklípků, kde dochází k výměně plynů. Vdechování a vydechování je zajištováno dýchacími svaly.

Menší korýši dýchají difuzí, větší mívají žábry nebo vzácně i jistou formu plic (u kraba palmového, Birgus latro).

Čím dýchají Vzdušnicovci : Dýchají vzdušnicemi (trachejemi), trubicovými chitinovými vchlípeninami pokožky, které se bohatě větví a svými výběžky zasahují do všech tělních orgánů. Nejdůležitějšími skupinami vzdušnicovců jsou mnohonožky, stonožky, chvostoskoci a hmyz.

Co je to fosilie : Fosilie jsou pozůstatky či stopy živočichů a rostlin, které jsou starší než 10 000 let. Nejčastěji se dochovají tvrdé části organismů, jako jsou zuby, kosti, skořápky vajec či krunýře. Studiem fosilií a fosilních zbytků se zabývá paleontologie.

Kde najít Amonity

Amoniti jsou vyhynulí draví hlavonožci žijící v mořích od devonu do konce křídy, kdy je vyhubil stejně jako dinosaury pád meteoritu. V mořských usazeninách se do dnešních dnů dochovaly schránky amonitů tvořené z uhličitanu vápenatého (aragonitu).

Zkameněliny neboli fosilie jsou zbytky organizmů nebo stopy jejich životní činnosti, které se zachovaly z minulých geologických dob a od jejichž vzniku uplynula nejméně jedna geologická perioda, tj. jsou starší než holocén.Nejlepší asi bude, pokud se s dotazem obrátíte například na nejbližší regionální muzeum, kde je k dispozici paleontolog případně geolog (či na jinou obdobnou regionální instituci). Dále se můžete obrátit na instituce zabývající se paleontologickým výzkumem.

Kde najit Amonit : Okolí Kouřimi je tak stále jediným místem v České republice, kde lze tyto výjimečné amonity nalézt a tvoří nejsevernější hranici rozšíření tohoto druhu ve střední Evropě.