Antwort Kdy se sadí kaly? Weitere Antworten – Kdy zasadit cibule kaly
Kala potřebuje světlé a teplé stanoviště, které je mírně zastíněné. Neměla by být na přímém slunci. Půda musí být úrodná a dokud rostlina roste a kvete, musí být neustále vlhká. Hlízu vysazujeme od poloviny května do konce června, do hloubky 6 – 10 cm.Po odkvětu:
Na podzim začnou listy žloutnout a zatahovat se do podzemních oddenků. Dříve než se dostaví první mrazíky, je třeba kany seříznout asi na 10 cm nad zemí. Poté opatrně vyndáme hlízy ze země a uschováme na místo, kde nemrzne. Není třeba je čistit, klidně na nich nechejte zeminu.Hlízy kal je však nutno předpěstovat doma v květináčích a potom v květnu opatrně vyklopit a nasázet na venkovní stanoviště, nejlépe k jezírkům či mokřejší stanoviště. Sází se do směsi rašeliny a písku asi 5 cm hluboko. Zpočátku se zalévají mírně a až po vyrašení lístků se zálivka stupňuje.
Proč nekvetou venkovní kaly : Proč kala nekvete
Dalším důvodem je, že mají nevhodné podmínky, teplota je příliš vysoká, málo světla, málo vody. Pokud je rostlina pěkná zelená, má spoustu listů, znamená to, že jen neměla vhodné podmínky, tedy nízkou teplotu pro vytvoření kvetoucích toulců. Nevytváří standardní květ, je to v podstatě list.
Kdy sadit kalu
Optimální období pro výsadbu hlíz v zahradě je od května do konce června. Doma můžeme vysadit po celý rok a po odkvětu dodržet 2 měsíční období klidu. Pokud chceme urychlit jarní kvetení v zahradě, můžeme dát je do květináče už v únoru a přesadit do zahrady, jakmile jarní mrazy poleví.
Co kdy zasadit : Nejlépe, pokud to stihnete v období od března do května. Tedy na jaře. Jsou totiž optimální podmínky pro sázení. Venku je dostatečně vlhko, což je pro nově přesazenou rostlinu či strom to nejdůležitější, aby se stihla zaklimatizovat.
Jak vysadit kaly na zahradě
Hlízy vysazujte do vyhřáté půdy od poloviny května, do 7-10 cm hluboké jámy. Podmínkou pro jejich růst je stále vlhké prostředí, úrodná půda, světlé, teplé a mírně zastíněné místo. Rostlinu začněte zalévat až vyrazí první oddenky. Kolem nich můžete nahrnout vrstvu mulčovací kůry.
Ne všechny terasy mají stejně intenzivní sluneční světlo. Pokud je vaše terasa vystavena přímému slunci, doporučujeme zasadit do květináče rostliny odolné vůči slunečnímu záření, například slunečnice nebo trvalky jako levandule. Naopak ve stínu vyniknou fuchsie, kapradiny nebo netýkavka.
Co kdy sadit
Nejlépe, pokud to stihnete v období od března do května. Tedy na jaře. Jsou totiž optimální podmínky pro sázení. Venku je dostatečně vlhko, což je pro nově přesazenou rostlinu či strom to nejdůležitější, aby se stihla zaklimatizovat.Dárek na nástěnku
| Druh zeleniny | Co vysadit vedle |
|---|---|
| cuketa/dýně | kukuřici, fazole, hrách, cibuli, špenát |
| česnek | rajčata, salát, řepu, jahody, cibulku |
| fazole | ředkvičky, okurky, kapustu, kedluben, salát, květák, celer, rajčata, brambory, špenát, červenou řepu, ředkev |
| hrášek | kedlubny, mrkev, okurky, ředkvičky, hlávkový salát |
S přípravou zahrady na jaro můžete začít teoreticky už ke konci zimy. Zpočátku můžete čas využít třeba k opravám v dílně nebo předpěstování rostlinek ve vnitřních prostorách. Některé druhy (například česnek) můžete dokonce zasadit ještě na podzim, díky čemuž se během zimních měsíců v půdě aklimatizují.
V době nejintenzivnějšího růstu listů kalu každý týden hnojíme hnojivem se zvýšeným obsahem dusíku (podporuje růst zelené hmoty), po založení poupat pak již přihnojujeme klasickými hnojivy, případně hnojivem se zvýšeným obsahem fosforu, podporujícím kvetení.
Co dát na dno květináče : Z čeho drenážní vrstvu vytvořit Drenáž je v podstatě jakýkoli nasákavý materiál. Do květináčů se nejlépe hodí speciální materiál, kterým je KERAMZIT, SERAMIS nebo PERLIT. Nahradit je mohou ale také střepy hliněných nádob, jemný štěrk nebo kamínky.
Co dát do venkovního květináče : Zasadit do květináče můžete pestrou paletu rostlin, které přinášejí nejen vizuální krásu, ale i příjemné vůně. Začněte kombinací barev, velikostí a tvarů květin, jako jsou petúnie, muškáty a begonie. Tím vytvoříte okouzlující a živé prostředí.
Co se kdy sází
Duben: Vyséváte na záhony zeleninu (mrkev, saláty, červenou řepu, černou ředkev, hrách). Vysazujete aromatické byliny (tymián, majoránku, šalvěj, rozmarýn…). Květen: Po zmrzlých vysazujete na záhony okurky, cukety, dýně, rajčata, papriky, lilky. Pro pozdní sklizeň vyséváte mrkev, saláty, červenou řepu.
Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
- červená řepa, salát X špenát.
- zelí X jahody.
- kapusta kadavá X růžičková kapusta.
- okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
- fazole X fenykl.
- šalotka X hrách, fazole.
Nevhodnou předplodinou je tedy cibule, pór, pažitka atd. Ozimé obiloviny česnek zaplevelují. Naopak nejvhodnější předplodinou se nám jeví brambory, po kterých je půda dobře prohnojená a kvalitně hluboko zpracovaná. Po jahodách lze česnek pěstovat pouze za předpokladu, že nebyly napadeny háďátkem zhoubným.
Co si zasadit do zahrady : Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.