Antwort Kdy se chodí Křístat? Weitere Antworten – Kdy se začíná řehtat

Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.Hrká se vždy v pravidelnou dobu: brzy ráno, v poledne a večer, na Velký pátek ještě ve tři odpoledne, tj. v hodinu Ježíšovy smrti.Klapači nebo klapání se někdy říká i řehtání a znamená to, že nahrazujeme zvony, které odletěly do Říma. Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno.

Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce : Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.

Jak probíhá Řehtání

A řehtání Jde vlastně o velikonoční obchůzku obcí s hlučícími nástroji (řehtačky, hrkačky, trakaře), kdy zvuk těchto nástrojů nahrazuje bití zvonů, které „odletěli do Říma. Zvony znějí naposledy ve čtvrtek před Velkým pátkem, pak umlknou až do Bílé soboty. A právě v těchto dnech se řehtá.

Kdy chodí na Velikonoce holky : Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.

V mnohých městech a obcích na Žďársku zastoupily zvony děti s hrkačkami. „Začíná se hrkat na Zelený čtvrtek po večerních bohoslužbách a končí se na Bílou sobotu v odpoledních hodinách.

Na Zelený čtvrtek umlkají na kostelích zvony. Říká se, že odlétají do Říma. Zvonění nahrazují v pátek ráno, v poledne a k večeru a Bílé sobotě ráno a v poledne „hrkači“. Tato tradice se na mnoha vesnicích dodržuje dodnes.

Kdy se nesmí prát prádlo

Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.Počínaje večerní mší svatou na Zelený čtvrtek v kostelích na znamení smutku utichají zvony a dodnes se říká, že tyto zvony odlétají do Říma. Tehdy nastupují „klepáči" s dřevěnými řehtačkami a klepači, aby zvony nahradili. Klepat se chodí na Zelený čtvrtek na večer, to nahrazuje večerní klekání.Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Kdy odlétají zvony do Říma : Zvony odletěly do Říma

Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček.

Proč se řehtá na Velikonoce : V mnohých městech a vsích se dodržuje tradice řehtání řehtačkami, které se ozývají na Zelený čtvrtek v podvečer, neboť podle pověsti zvony "odletěly do Říma" a jejich funkci právě řehtačky nahrazují. Tato klukovská záležitost pokračuje i na Velký pátek, to jsou jejich řehtačky slyšet ráno, v poledne i večer.

Proč se na Velikonoce mlátí holky

Toulají se nocí, hlučí a popíjejí po domácnostech. Šlehají nebohé dívky proutky, a dokonce je polévají i studenou vodou z potoka. Dívky však vyšlehání rády přijmou, protože vědí, že je má omladit a zkrášlit. Zkrátka jak se říkává: „Komu se o Velikonocích vyšlehá, nedostane prašiviny.

Praha – Velikonoční pondělí (někdy též Červené pondělí) je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Pondělí velikonoční je ve znamení tolik očekávaného koledování, pomlázky, mrskútu či pamihody, kdy chodí chlapci s pomlázkami vyšlehat děvčata.V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání. Hrkači,chlapci, projdou celou vesnicí po tradiční trase.

Kdy vybiraji Hrkaci : Hrkání probíhalo v pravidelnou dobu, tj. ve 4 – 6 hodin, v poledne a večer, na Velký pátek se připojovalo ještě hrkání v 15 hodin, tedy v době Ježíšovy smrti, jak ji uvádí bible. Průvod hrkačů vycházel z kostela, nebo z centra obce, někde také od křížku na okraji obce a v kruhu obcházel kolem vesnice.