Antwort Kdy se chodí klapat? Weitere Antworten – Kdy se začíná řehtat

Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.Právě klapání má připomínat zvuk kladiva při ukřižování, klapalo se vždy v hodinu smrti Krista, v pátek ve tři hodiny odpoledne, ale po celou dobu i ráno, v poledne a večer,“ vysvětluje blanenský farář Jiří Kaňa.Počínaje večerní mší svatou na Zelený čtvrtek v kostelích na znamení smutku utichají zvony a dodnes se říká, že tyto zvony odlétají do Říma. Tehdy nastupují „klepáči" s dřevěnými řehtačkami a klepači, aby zvony nahradili. Klepat se chodí na Zelený čtvrtek na večer, to nahrazuje večerní klekání.

Kdy se chodí na pomlázku : Velikonoční pondělí je dnem, na který se těší mnoho dětí i dospělých, kteří (za běžných časů) chodí s pomlázkou za koledou a dívky či ženy jim vyšlehání oplácí darováním kraslic.

Kdy je Řehtání

Pokud nemuseli do školy, poprvé vyrazili řehtat ve čtvrtek v poledne. Pokud neměli prázdniny, závisel začátek obchůzky na konci čtvrtečního vyučování. Podruhé šli ve čtvrtek řehtat v šest odpoledne.

Kdy se chodí koledovat : Velikonoční koledování, zvané také pomlázka, spadá především na Velikonoční pondělí a zahrnuje obchůzku chlapců po domech spojenou s šleháním dívek pomlázkami, za kterou dostávají od obyvatel navštívených obydlí dary, též zvané pomlázka, tvořené především kraslicemi ale i vejci nezdobenými.

Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.

Proč zvony odletěly do Říma

Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček.

Velikonoční pondělí
Rok 2024	1. dubna 2024
Rok 2025	21. dubna 2025
Zvyky a tradice	kraslice, pomlázka, oblévačka
Souvisí s	Velikonoce

Tučný čtvrtek přináší hodování a jídlo navíc

V roce 2024 připadá Tučný čtvrtek na 8. února.

Čtyřicetidenní půst začíná každoročně Popeleční středou a trvá do Bílé soboty. Letos toto období vychází na 14. února až 28. března 2024.

Kdy se nemá prát prádlo Vánoce : A já chápu že se těšíte ale nesmíme zapomínat i na vánoční zvyky a tak si některé dnes zopakujeme. Tak nejdříve, co by se mělo a nemělo. Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit.

Proč se na Nový rok nesmí věšet prádlo : Stejně jako na Štědrý den, Boží hod či na Štěpána platí i na Nový rok řada tradic a pověr. Rozhodně byste se měli vyvarovat praní a věšení prádla, neboť tyto činnosti mohou přinést neštěstí či dokonce smrt do rodiny. Nedoporučuje se také nic vynášet z domu či bytu – daná věc by vám mohla celý příští rok chybět.

Co se stane kdyz Vyperu na Velký pátek

Pověra praví, že kdo vypere prádlo na Velký pátek, jakoby jej máchal v Ježíšově krvi. Také by se nemělo zametat nebo péct.

Srdce tohoto zvonu puklo již čtyřikrát: roku 1630, 1734, 1797 a naposledy roku 2002.Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce.

Kdy chodí kluci na koledu : Velikonoční koledování, zvané také pomlázka, spadá především na Velikonoční pondělí a zahrnuje obchůzku chlapců po domech spojenou s šleháním dívek pomlázkami, za kterou dostávají od obyvatel navštívených obydlí dary, též zvané pomlázka, tvořené především kraslicemi ale i vejci nezdobenými.