Antwort Kdo vykonává správní soudnictví? Weitere Antworten – Co dělá správní soud

Správní soudnictví je druh výkonu soudní moci, ve kterém soudy rozhodují zejména o žalobách fyzických nebo právnických osob, které se domáhají ochrany před nezákonným rozhodnutím nebo postupem orgánů veřejné moci.V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Senáty okresního soudu se skládají z předsedy senátu a 2 přísedících. Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce.Žalobu je třeba podat u soudu, který je k jejímu projednání příslušný. Věcně příslušné v I. stupni jsou zásadně krajské soudy. Místně příslušný je ten krajský soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal (zpravidla tedy ten, který rozhodl v prvním stupni správního řízení).

Kdo rozhoduje o kasační stížnosti : věci volební) – je však možno podat mimořádný opravný prostředek – kasační stížnost, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost je široce otevřený mimořádný opravný prostředek, kterým se lze domáhat nápravy jak v hmotněprávních otázkách, tak nápravy vadného procesu.

Co je to správní soudnictví

Správní soudnictví představuje specifický typ soudní kontroly veřejné správy, která se zaměřuje na přezkum zákonnosti správních rozhodnutí a jiných činností, popř. nečinnosti, správních orgánů. Jde o samostatnou část soudnictví, v němž jde primárně o ochranu veřejných subjektivních práv jednotlivců.

Co řeší správní právo : Správní právo je souhrnem norem, které upravují vztahy vznikající ve veřejné správě a při jejím výkonu. Správní právo je oborem práva veřejného, které má nejblíže k právu finančnímu a právu ústavnímu. Ústava České republiky zakotvuje základy veřejné a státní správy a právo na samosprávu.

Do funkce je soudce jmenován na návrh ministra spravedlnosti prezidentem republiky bez časového omezení doby výkonu své funkce (jde o významnou záruku nezávislosti soudce). Funkce se ujímá složením slibu do rukou prezidenta republiky. Soudce je při svém rozhodování vázán pouze zákonem.

(1) Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu, jemuž byla věc postoupena podle § 39 zákona o soudnictví ve věcech …

Co se řeší ve správním řízení

Správní řízení (též správní proces) je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.Odvolání – může je podat do 15 dnů od vydání rozsudku každý účastník prvostupňového správního řízení. Napadnout lze jen výrok rozhodnutí, nikoli jen jeho odůvodnění. S odůvodněním ale musíte pracovat, abyste podpořili své argumenty proti výroku. Odvolání vždy adresujte správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské a okresní soudy. Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soudy mají sídlo v Brně, vrchní soudy pak v Praze a v Olomouci. V civilním i trestním řízení platí zásada dvouinstančnosti.

Státní správu vykonávají státní orgány. Veřejnou správou lze chápat jako: správa území, státu, kraje, obce. správa věcí, ke kterým má veřejnost vlastnická práva.

Na co se nevztahuje správní řád : Je ovšem nezbytné upřesnit, že správní řád se nevztahuje na všechny činnosti veřejné správy, ale jen na tu část, v níž správní orgány uplatňují v nadřazeném postavení své pravomoci vůči jiným subjektům a rozhodují o jejich právech a povinnostech. Výsledkem této činnosti je právně vynutitelné rozhodnutí.

Jaké soudy vykonávají správní soudnictví : Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské a okresní soudy. Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soudy mají sídlo v Brně, vrchní soudy pak v Praze a v Olomouci. V civilním i trestním řízení platí zásada dvouinstančnosti.

Který soud je místně příslušný

Podle ustanovení CSP je vždy místně příslušný obecný soud odpůrce, pokud není stanoveno jinak (§ 13 CSP). Obecným soudem fyzické osoby je soud, v jehož obvodu má fyzická osoba adresu trvalého pobytu (§ 14 CSP). Obecným soudem právnické osoby je soud, v jehož obvodu má právnická osoba adresu sídla (§ 15 odst. 1 CSP).

Soudní moc se především uplatňuje při poskytování ochrany právům občanů a dalším subjektům v občanskoprávním řízení, např. při rozhodování sporů o náhradu škody, výživné, o platnost skončení pracovního poměru, o ochranu vlastnických práv apod., dále při přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů (správní soudnictví).Správní řízení může být zahájeno dvěma způsoby. V prvním případě dochází k zahájení z moci úřední, tedy z iniciativy správního orgánu. Takové řízení může být zahájeno i na podnět veřejnosti, není to ovšem podmínkou. Druhým způsobem je poté přímé zahájení správního řízení na žádost některého z účastníků.

Kdo je účastníkem ve správním řízení : Účastníky řízení definuje správní řád v § 27. Účastníkem řízení je každý, kdo splňuje podmínky stanovené v tomto ustanovení, a to bez ohledu na to, zda s ním správní orgán v tom kterém správním řízení jednal nebo nejednal.