Antwort Kdo vládl Francii? Weitere Antworten – Kdo vládne ve Francii

Francie

Francouzská republika République française
Státní zřízení	poloprezidentská republika
Vznik	4. září 1870 (vyhlášení Třetí republiky)
Prezident	Emmanuel Macron
Předseda vlády	Gabriel Attal

Ludvík XVI. (1754-1793) byl králem Francie v letech 1774-1791. Historikové považují jeho vládu za úpadek monarchie.Po pádu Napoleona se do Francie vrátila monarchie a Bourboni. Režim uznal základní svobody, vytvořil dvě komory, které měly legislativní moc, ale volební právo se vztahovalo jen na majetné muže. Králem se stal mladší bratr Ludvíka XVI., který vládl jako Ludvík XVIII.

Kdo vládl ve Francii v roce 1914 : Ludvík XIV. se narodil roku 1638, v době, kdy Evropou zuřila třicetiletá válka. Jeho otcem byl král Ludvík XIII., který však zemřel v roce 1643, tedy v době, kdy bylo malému Ludvíkovi necelých pět let.

Co je to Bastila

Bastila (francouzsky Bastille, tj. hrad nebo pevnost) byla pařížská pevnost postavená v letech 1370–1383 na obranu proti Angličanům ve stoleté válce, která se od 15. století používala jako věznice. Její správný název zněl Bastille Saint-Antoine.

Kdo vládl ve Francii v roce 1848 : Chronologie francouzských panovníků od 987 do 1870

1792	1848
—	Ludvík Filip

Je jedním z nejznámějších a nejkontroverznějších aktérů Velké francouzské revoluce. Jako poslanec a významný jakobín prosazoval princip suverenity lidu a rovná občanská a politická práva bez ohledu na stavovský původ, bohatství, vyznání či rasu.

Napoleon I. Bonaparte (1769 – 1821, v čele Francie 1799 – 1815) se roku 1799 stává prvním ze tří konzulů.

Kdo se ujal moci ve Francii po svržení Napoleona

Posléze si moc uzurpoval Napoleon Bonaparte: nejprve jako první konzul, ale v roce 1804 se nechal papežem korunovat na císaře. Po jeho porážce u Waterloo v roce 1815 se na francouzský trůn vrátili Bourboni, Ludvík XVIII.V polovině 18. století ve Francii vládl Ludvík XVI. (1774 – 1792). Za jeho vlády se zhoršuje ekonomická situace státu, zvyšuje se státní zadluženost (především díky účasti ve válkách – válka za nezávislost v Americe).Dobytí Bastilly dne 14. července 1789 znamenalo začátek Velké francouzské revoluce. Po zboření pevnosti na jejím místě vzniklo náměstí Place de la Bastille. Pevnost byla určená k obraně východní části Paříže proti anglickým vojskům i proti případné revoltě pařížských obyvatel.

Dobytí Bastily proběhlo v úterý 14. července 1789 v Paříži. Tato událost je ve francouzských dějinách považována za konec tzv. starého režimu a začátek Velké francouzské revoluce.

Kdo vládl ve Francii v roce 1792 1793 : První republika (1792–1804)

Mezi lety 1792 a 1804 existovala první Francouzská republika. Monarchisté ale stále uznávali královskou linii jako vládnoucí – považovali tedy Ludvíka XVI. za krále až do jeho smrti v roce 1793, poté jeho syna Ludvíka XVII.

Kdo vládl ve Francii v roce 1850 : 1815-1824 – Ludvík XVIII. 1824-1830 – Karel X. 1830-1848 – Ludvík Filip I. 1852-1870 – Napoleon III.

Kdo vyhrál v bitvě u Waterloo

V bitvě u Waterloo, která proběhla v červnu 1815 nedaleko Bruselu, byl Napoleon Bonaparte poražen spojenými vojsky Pruska, Belgie, Holandska a Velké Británie, vedenými vévodou z Wellingtonu a generálem Blücherem. Tato porážka znamenala konec Napoleonovy vojenské a politické kariéry.

Zde se chopil nabízené příležitosti a řadou vítězství přinutil Rakousko požádat o mír. V roce 1799, po nepříliš vydařeném tažení do Egypta, se Napoleon zapojil do politického převratu, který měl omezit moc dvou zákonodárných sněmoven ve prospěch mnohem silnější výkonné moci.Jednalo se o největší a nejkrvavější jednodenní bitvu napoleonských válek. Zúčastnilo se jí celkem na čtvrt miliónu vojáků. Tato bitva, v níž se utkala vojska francouzského císaře Napoleona I. a ruského generála Michaila Kutuzova, skončila podle vojenských historiků nerozhodně.

Kdo vyhrál v bitvě na Bílé hoře : listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu.