Antwort Kdo užije násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci veřejného činitele dopustí se trestného činu? Weitere Antworten – Co je zneužití pravomoci veřejného činitele

Zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se dopustí úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu.§ 140Vražda

(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let. (2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.i správní řád. Označuje tak každého úředníka, jenž se podílí na výkonu pravomoci správního orgánu. Kdo je tedy podle trestního zákoníku úřední osobou Soudci, státní zástupci, prezident ČR, poslanci, senátoři, členové vlády ČR a jiné osoby zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci.

Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt bude potrestán odnětím svobody až na : § 143 trestního zákoníku:

(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Kdy je trestný čin promlčený

K promlčení trestného činu, jehož horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně tři roky dochází po uplynutí pěti let. U ostatních trestných činů dochází k promlčení po třech letech.

Co je to neoprávněný prospěch : Dle státního zástupce „využití tajemství v úmyslu opatřit sobě neoprávněný prospěch“ předpokládá, že pachatel se znalostí skutečností získaných za porušení listovního tajemství uskuteční nějaké jednání směřující k získání neoprávněného majetkového nebo jiného prospěchu, nikoli toliko skutečnost, že se pachatel seznámil …

(1) Mzdu nebo plat je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet v zákonných penězích. (2) Mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. (3) Mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

Zákoník počítá u znásilnění s tresty až 12, případně 18 let, pokud má za následek smrt.

Kdo všechno je veřejný činitel

§ 89 (9) Veřejný činitel je volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník orgánu státní správy a samosprávy, soudu nebo jiného státního orgánu nebo příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření …Oprávněná úřední osoba je definována prostřednictvím § 14 správního řádu, který stanoví, kdo je úřední osobou. Jedná se o každou osobu bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu.V praxi tedy při zkoumání, zda se jedná o úmyslný nebo nedbalostní trestný čin postačí většinou nahlédnout do dikce trestního zákoníku. Pokud v ní není přímo uvedena nedbalost, je k jejímu naplnění potřeba úmysl. Prokázat úmysl přitom bývá v trestních řízeních jednou z nejobtížnějších záležitostí.

§ 146 trestního zákoníku:

(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. e) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.

Jak vysoká musí být škoda v Kč aby šlo o trestný čin : měnícího trestněprávní předpisy a přijat. Zákon zavedl s účinností od 1. 1. 2020 hranici pro škodu nikoli nepatrnou částku nejméně 10 000 Kč, škodu nikoli malou nejméně 50 000 Kč, větší škodu nejméně 100 000 Kč, značnou škodu nejméně 1 000 000 Kč a škodu velkého rozsahu nejméně 10 000 000 Kč.

Kdy jde o přestupek a kdy o trestný čin : Pro posouzení, zda se v konkrétním případě jednání posoudí jako přestupek nebo jako trestný čin, je rozhodující výše způsobené škody na cizím majetku. Pokud je škoda vyšší než 10 000 Kč, bude se jednat o trestný čin. V ostatních případech jde zpravidla o přestupek.

Kdy se jedná o bezdůvodně obohacení

Bezdůvodné obohacení je soukromoprávní institut upravující mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají, když se někdo neoprávněně obohatí na úkor druhého. Je jedním z projevů zásady neminem laedere (nikomu neškodit) a poskytuje ochranu majetkovým právům.

V § 2991 odstavci 1 občanského zákoníku je stanoveno, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.§ 69Náhradní trest odnětí svobody

(1) Ukládá-li soud peněžitý trest, stanoví pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody až na čtyři léta. Náhradní trest nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby.

Co je paragraf 52 : Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.