Antwort Kdo stál v čele Římské republiky v době míru? Weitere Antworten – Kdo dobyl Řím

Kdo stál v čele Římské republiky v době míru?
Za zánik Západořímské říše je tradičně pokládán rok 476, kdy germánský vojevůdce Odoaker sesadil nedospělého císaře Romula Augusta.Státní zřízení – v čele stojí 2 konzulové ( nejvyšší úředníci ) , společná odpovědnost , voleni z patricijů senátem na 1 rok. Moc správní , vojenská a soudní. 2 Pomocníci – kvéstoři – správa státní pokladny , později praestoři – výkon práva – pouze v době ohrožení Říma volen na půl roku diktátor .Říši roku 962 založil Ota I. Veliký, který tak navázal na starověkou římskou říši a na její obnovení Karlem Velikým roku 800 (karolínská říše).

Kdo to byli Bezzemci : V armádě nyní mohli sloužit i bezzemci (capite censi), kteří byli později jako veteráni odměňováni přidělením půdy. Tak vznikl mezi vojevůdcem a jeho vojáky úzký vztah. Od tohoto okamžiku už vojáci nepociťovali loajalitu vůči státu, ale spíše vůči tomu, kdo jim zajišťoval půdu.

Kdo stál v čele římského senátu

Senát – římský senát představoval vedle konzulů jednu z nejdůležitějších institucí v Římě a ze začátku byl ovládán výhradně patriciji. Svůj původ měl již v době královské a tvořilo jej stále 300 senátorů, ačkoliv jejich počet se v pozdějších fázích republiky měnil. Senátory nejdříve jmenovali konzulové.

Kdo to byl patricij : Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma. Ve středověku a raném novověku hlava bohaté a respektované městské rodiny, která se mohla podílet na samosprávě města.

Markomanské války
Trvání 166–180
Místo Germánie, podél řeky Dunaj, provincií Panonie a Dácie
Výsledek vítězství Římanů
Strany


Diocletianus se stal pánem všech obyvatel v říši (dominus) a požadoval božské pocty. Podstatou jeho snahy bylo vyřadit senát z jakékoliv pozice, kde měl moc o čemkoliv rozhodovat, a všechnu pravomoc soustředit ve svých rukou. Provedl také významné reformy.

Kdo vyhrál bitvu u ZAMY

Bitva u Zamy
Místo Zama, poblíž Kartága
Souřadnice 36°17′56″ s. š., 9°26′57″ v. d.
Výsledek vítězství Římanů
Strany

n. l. Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích.století před. n. l. bojovali Římané s Kelty, kteří na severu napadali střední Itálii. Po vítězství nad nimi a nad řeckými osadníky v jižní Itálii začal Řím vést dobyvačné války.

Markomani byli germánský kmen, který se na přelomu letopočtu usadil severně od Dunaje, na území dnešní České republiky. Pod vedením svého vůdce Marobuda zde vybudovali mocnou říši, která se stala sousedem Římské říše, jejíž Limes Romanus byl na toku řeky Dunaje.

Kdo to byli Kvádové : Kvádové byli germánský kmen, který žil v době římské říše přibližně v oblasti současné Moravy. Patřili k velkému germánskému celku Svébů.

Kdo zavedl Principat : Jako principatus – principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.

Kdo byl Dominus

Dominus, byl titul tradičně používaný římskými otroky k oslovování svých pánů a byl sporadicky používán při oslovování císařů v celém principátu, obvykle ve formě přílišných lichotek (nebo politických invektiv).

Výsledkem první punské války bylo vítězství Římanů, kteří se stali dominantní námořní mocností ve Středozemním moři.Početně silnější vojsko osmanského sultána Süleymana I. zde během necelých dvou hodin drtivě porazilo oddíly shromážděné pod korouhví dvacetiletého českého, uherského a chorvatského krále Ludvíka Jagellonského, jenž při útěku z bojiště utonul v říčce Csele.

Kdo zvítězil v punské válce : Výsledek punských válek

Výsledkem válek bylo zničení Kartága a hegemonie Říma, který zcela ovládl většinu Středomoří, včetně Hispánie, Sicílie a Řecka.