Antwort Kdo je považován za dědice? Weitere Antworten – Kdo jsou dědicové

Kdo je považován za dědice?
Dědic je ten, komu náleží dědické právo, tedy osoba mající právo na pozůstalost (dědictví) po zůstaviteli (nebožtíkovi), nebo alespoň na její díl. Dědic smrtí zůstavitele vstupuje do jeho práv a povinností (získává např. jeho vlastnictví, ale také přebírá jeho závazky).Co spadá do dědictví

Předmětem dědictví bývají nejčastěji věci movité (předměty) a věci nemovité (domy, byty, pozemky), ale mohou do něj spadat také například autorská práva. V dědickém řízení je ale třeba vyřešit vše, co zemřelý vlastnil, a to jak výlučně (byl jediným vlastníkem), tak v podílovém vlastnictví.Dědic může po smrti zůstavitele své dědické právo zcizit, tj. úplatně či bezúplatně převést na jinou osobu. Nabyvatel tímto vstupuje do práv a povinností náležejících k pozůstalosti. Smlouva o zcizení dědictví vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu.

Jak se rozděluje dědictví příklad : Příklad: Zesnulého přežila jedna dcera a tři vnoučata ze strany syna, který již zemřel. Dceři náleží polovina dědictví, zatímco vnoučata si mezi sebou musí rozdělit druhou polovinu – tedy tu polovinu, která by jinak náležela jejich otci.

Kdo je zákonný dědic

první dědické skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. Pokud nedědí některé z dětí zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti (tedy vnuci zůstavitele). Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci (tedy pravnuci zůstavitele).

V jakém pořadí se dědí : první třída – zůstavitelovi potomci (obdobně jako nyní; mezi vzdálenější potomky se pozůstalost dělila in stirpes) druhá třída – zůstavitelovi rodiče, popřípadě jejich potomci. třetí třída – zůstavitelovi prarodiče, popřípadě jejich potomci. čtvrtá třída – zůstavitelovi praprarodiče, popřípadě jejich potomci.

Poplatek notáři při dědictví

z prvních 500.000,-Kč 2%, minimálně však 2.000,-Kč
z částky od 500.001,-Kč do 1.000.000,-Kč 0,9%
z částky od 1.000.001,-Kč do 3.000.000,-Kč 0,5%
z částky od 3.000.001,-Kč do 30.000.000,-Kč 0,1%
z částky od 30.000.001,-Kč do 100.000.000,-Kč 0,05%


Při odmítnutí dědictví se na dědice, který dědictví odmítl, hledí, jako by nikdy dědicem nebyl, tzn. z dědictví mu neplynou žádná práva ani povinnosti. Kdežto vzdání se dědictví je ve své podstatě darování dědictví jinému dědici s tím, že dědici, který se dědictví vzdává, zůstanou zachovány určité povinnosti.

Kolik je dědických tříd

Občanský zákoník rozděluje dědice v rámci zákonné dědické posloupnosti do šesti dědických tříd , a to: v první třídě dědí zůstavitelovi děti a manžel rovným dílem. Nedědí-li některé dítě, dědí jeho děti nebo další potomci téhož předka.Dědictví se lze vzdát zcela nebo zčásti. Vzdává-li se části svého dědického podílu, pokračuje v řízení o pozůstalosti jako dědic. Zvolí-li první variantu, přestane být dědicem a nestane se jím ani v případě, když se v budoucnu objeví další majetek zůstavitele.Povinný díl je vyjádřen jako část zákonného dědického podílu. Nezletilému nepominutelnému dědici se musí dostat alespoň tolik, kolik činí ¾ jeho zákonného dědického podílu. Zletilému nepominutelnému dědici se musí dostat alespoň tolik, kolik činí ¼ jeho zákonného dědického podílu.

Zákonná dědická posloupnost je stanovena v tzv. dědických třídách. V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

Kdo dědí peníze na účtu : Peníze na účtu zesnulého sice budou patřit dědicům, ale pokud není k bankovnímu účtu zřízené dispoziční právo pro další osobu, k penězům se do skončení dědického řízení nedostanete.

Kdo nemůže odmítnout dědictví : Každý dědic má právo dědictví odmítnout. Výjimkou je smluvní dědic, který se dědicem stal dědickou smlouvou, ten odmítnout nesmí.

Co řeší dědické právo

Dědické právo představuje souhrn právních norem, které upravují přechod práv a závazků zůstavitele na další osoby. Jinými slovy je to právo na pozůstalost nebo na její poměrný podíl. Dědicem je ten, komu náleží dědické právo.

Dědické řízení vede notář, kterého určí soud; vybrat si pro tento účel konkrétního notáře není možné. Odměnu notáře platí dědici, případně stát tehdy, kdy je dědictví předlužené.Dědické řízení má za cíl stanovit, jaký majetek patřil zemřelé osobě a komu by měl připadnout či jakým způsobem by se měl rozdělit. Začíná poté, kdy dojde informace o úmrtí na soud, který následně zahajuje pozůstalostní řízení. A je to právě soud, kdo určí příslušného notáře a vedením řízení ho pověří.

Jak vyplatit podíl z dědictví : Jestliže tedy chcete místo svého podílu jeho peněžní hodnotu, musíte se v rámci dědického řízení domluvit s ostatními dědici. V takovém případě bude na společné dohodě i to, kdo Vás vyplatí. Pokud dohoda možná nebude, můžete si dědický podíl nechat a stanete se spoluvlastníkem půdy.