Antwort Kam na zkameněliny Praha? Weitere Antworten – Kam na zkameněliny

Lokality

• Zkamenělý Radotín. Okolí Radotína a Lochkova je proslulé nálezy zkamenělin již od dob Joachima Barranda.
• Lom Kosov.
• Podmořské vulkány ve Sv.
• Řeporyje a okolí
• Skryje – Ráj trilobitů
• Sopka u Vyskočilky.
• Karlštejn.
• Smíchov a Anděl.

Na naleziště zkamenělin se můžete vypravit i s geologem Muzea Českého krasu. V rámci programu s geologem objevíme pradávná moře i dávno vyhaslé sopky, poznáme zajímavé zkameněliny a dozvíme se, jak vznikají.Mezi největší a nejznámější naleziště trilobitů ve Skryjích patří lokalita "Pod hruškou" na levém břehu Berounky, v blízkosti mostu u silnice do Týřovic. Další naleziště "Ústí Karáskovy rokle" a "Pod trním" leží podél Karáskova potoka.

Kde najít Amonity : Amoniti jsou vyhynulí draví hlavonožci žijící v mořích od devonu do konce křídy, kdy je vyhubil stejně jako dinosaury pád meteoritu. V mořských usazeninách se do dnešních dnů dochovaly schránky amonitů tvořené z uhličitanu vápenatého (aragonitu).

Kam na trilobity skryje

Vemte své děti do jednoho z největších nalezišť trilobitů a jiných prvohorních fosílií, které se nachází v malé obci Skryje mezi Berounem a Rakovníkem. Na místě si můžete najít svého vlastního trilobita, zajít se podívat na zříceninu hradu Týřov nebo se toulat údolím Zbirožského potoka směrem ke Skryjským jezírkům.

V jaké době žili trilobiti : Trilobiti (název podle těla tvořeného třemi laloky – prostředním a dvěma bočními) jsou třída vyhynulých členovců patřící do vyhynulého podkmene Trilobitomorpha – jsou jednou z jejich vývojových větví. Objevili se ve starších prvohorách (kambrium), asi před 550 až 530 milióny lety.

Fosilie je oproti obyčejné skále pórovitější a za vlhka mírně lepivá. Pokud se vám tedy jazyk ke vzorku lepí, existuje poměrně vysoká pravděpodobnost, že jste narazili na zkamenělinu.

Mnohem hojnější nálezy fosilií z této zóny jsou známy ze svahů kóty Vystrkov (541) jz. od Jinců. Zde se ve stráni nad polní cestou, vedoucí od místního hřbitova k obci Velcí, nacházejí jámy po výkopech sběratelů. Ve zbytcích ve výkopech a v nehojných výchozech jsou nalézáni trilobiti zóny Paradoxides gracilis.

V jakém období žili amoniti

První amoniti jsou doloženi ze spodního devonu (zlíchovské vrstvy, přibl. před 409 mil. let) a poslední druhy zanikly při vymírání na konci křídy (přibl. před 66 miliony let).Fosilie je oproti obyčejné skále pórovitější a za vlhka mírně lepivá. Pokud se vám tedy jazyk ke vzorku lepí, existuje poměrně vysoká pravděpodobnost, že jste narazili na zkamenělinu.Poslední trilobiti patrně vyhynuli na konci prvohor během katastrofy na rozhraní permu a triasu (před 252 miliony let).

Dosahovali velikosti od 1 milimetru až po 90 centimetrů. Název „trilobit“ zavedl v roce 1771 Johann Ernst Immanuel Walch, ale vědecky přijat byl až počátkem 19. století. Třída se skládá z devíti uznaných řádů, více než 150 čeledí, více než 5000 rodů a více než 15 000 popsaných druhů.

Čím dýchají trilobiti : Dýchání: u členovců nacházíme všechny tři typy dýchacích orgánů, jaké se u živočichů vyskytují: žábry: u korýšů (a také u trilobitů a hrotnatců) plíce (plicní vaky): u pavoukovců vzdušnice: hustě rozvětvené chitinové trubičky, které zasahují do všech částí těla.

Jak dlouho trva Fosilizace : Za normální teploty (25 °C) to trvá od asi 3 týdnů do několika let. Po skeletonizaci trvá rozklad kostí dalších 10 let v běžně kyselé půdě. V pH neutrálním prostředí dojde k rozkladu za stovky let a při současné přeměně na trvalejší anorganické látky nedojde k rozkladu nikdy (fosilizace).

Jak starý může být kámen se Zkamenělinou Amonita

Již jsme naznačili, že amonit není běžný kámen. Ve skutečnosti se totiž jedná o zkamenělinu neboli fosilii, která je pozůstatkem dávno vyhynulého hlavonožce. Ten obýval moře a oceány na planetě v období siluru až křídy. Pro představu, jedná se o období v přibližném rozmezí 425 až 65,5 milionu let!

Druhohory začaly asi před 252 miliony let a skončily před 66 miliony lety.Amoniti jsou velmi rozsáhlou skupinou vyhynulých hlavonožců, žijících od siluru až do konce křídy (asi před 425–65,5 miliony let). „Praví“ amoniti však vznikli až v triasu. Charakteristická je pro ně zavinutá schránka z uhličitanu vápenátého ve formě aragonitu.

Jak preparovat fosilie : Hlavní proces čištěni fosilie představuje reakce 38¾ kyseliny sírové s vápnitou horninou. Suchý vzorek se ponoří do skleněné nebo plastové nádoby s 38% kyselinou sírovou, která je zakryta víkem. Z povrchu horniny se začnou odtrhávat drobné úlomky sedimentu, které se následně rozpadnou v jemný kal.