Antwort Jak vznikly fjordy? Weitere Antworten – Kdy vznikly fjordy

Fjordy vznikají v dobách glaciálního zalednění, kdy postupující ledovec sestupuje z karových oblastí po svahu do oblastí položených níže. Během cesty se led pohybuje v lokálních sníženinách, které vlivem brázdění prohlubuje a zaobluje podloží. Vzniká tak typické ledovcové údolí zvané trog.Fjordy vznikly působením ledovců, které pokrývaly v době ledové celé Norsko a pronikly až do střední Evropy. Postupně pak, jak odtávaly, vytvářely četná jezera. V Norsku pak pod jejich váhou, zejména také v důsledku eroze, vznikla dlouhá, klikatá a rozvětvená údolí, která byla po ustoupení ledovců zalita mořem.Z čistě fyzikálně geografického hlediska jsou norské fjordy úzké mořské zátoky, hluboko zařízlé do pevniny, většinou lemovány prudkými svahy okolních skalisek. Fjordy v Norsku byly vytvořeny obrovskými silami ledovců ustupujících z pevniny do moří a oceánů v období přibližně před desetitisíci lety.

Jak vypada fjord : Fjordy připomínají modrá jezera, ale sestávají ze slané vody. Jsou to vlastně prodloužená ramena moří, často dosahující do hlubokého vnitrozemí, s majestátními útesy po obou stranách.

Kde je nejvíce fjordů

Fjordy vznikly během doby ledové, díky masivnímu zalednění, kdy ledovce v hornatých oblastech nedaleko moře vymílaly horniny pod sebou. Stručně řečeno: fjordy a jejich současná krása je dílem ledovců. Nejvíce fjordů kromě Norska nalezneme v Kanadě, Grónsku, Chile, na Novém Zélandu či na Aljašce v USA.

Co roste v Norsku : Mezi jižními listnáči se vyskytují buky, duby, břízy, javory a vrby, dále na severu zejména břízy, a mezi jehličnany převládají především smrky a borovice. Velmi rozšířené jsou keříky borůvek, brusinek a severské ostružiny morušky.

Nacházejí se většinou v mírném podnebném pásu na rozhraní oceán- ského a vnitrozemského podnebí. Severní pobřeží Norska a Islandu zasahuje do subpolárního podnebného pásu. v okolí hlavního města Oslo. Většina Norů žije na pobřeží ve městech Oslo, Bergen a Trondheim.

Přírodní skvost a nejužší fjord světa

Před námi se nyní rozprostírá Nærøyfjord, nejužší a nejznámější část Sognefjordu a jeden z nejpozoruhodnějších přírodních úkazů Norska. Fjord je 20 km dlouhý, v nejužším místě jen 250 metrů široký, zatímco okolní hory dosahují do výšky až 1 600 metrů.

Na co si dát pozor v Norsku

Bezpečnost: Norsko je velmi bezpečnou zemí, co se kriminality týče. Určitě je ale dobré nepodceňovat norské počasí, především v horách. Velký pozor si dejte při řízení. Silnice v Norsku jsou klikaté, občas nepřehledné a hrozí, že vám pod cestu vběhne ovce, sob nebo los.Ocas je taktéž kombinací dvou barev. Na hřbetě je tmavý úhoří pruh a na nohách je zřetelné zebrování a ztmavení. V kohoutku dorůstají výšky 130–155 cm. (exzistují i výnimky) Délka se pohybuje mezi 140–150 cm.Hmotnost: 450 – 500 kg. Výška v kohoutku: 130 – 150 cm. Potrava: býložravec – živí se zejména trávou a listy.

V Norsku je velmi nízká míra kriminality, a tak je přímo dokonalou destinací pro bezpečné cestování. Norsko nabídne překrásnou přírodu a fascinující podívanou na fjordy. Je proto jako stvořené pro pěší turistiku, kempování, plachtění nebo třeba k jízdě na kajaku. V zemi si užijete během léta velmi dlouhé dny.

Co se chytá v Norsku : V jezerech ležících na území Norska máme možnost ulovit trofejní štiky, okouny a pstruhy. Na řekách se máme možnost zaměřit na lov pstruhů, lipanů, ale také lososů. Pokud nás přece jenom láká nejvíce moře, což je bezpochyby obrovským lákadlem, máme možnost chytat od jižního Bergenu až po nejsevernější Nordkapp.

Jaký alkohol se pije v Norsku : Běžnou zeleninou je zelí, tuřín, mrkev, květák či brokolice. K dochucení jídel se často používá kopr, hořčice a různé majonézy. Z nápojů dominuje černá káva, pivo a skandinávská lihovina – akvavit.

Jak vzniklo Norsko

Jednotné Norské království vzniklo v roce 872 sloučením drobných království. Dobu Vikingů postupně vystřídalo křesťanství a norský vliv ve vnějším světě, který dosáhl největšího rozsahu v polovině 13. století, postupně slábl.

Pro nadšence sněhu čekají v zimě stovky kilometrů běžkařských tras a narazíte také na areály pro sjezdové lyžování. I když v Norsku často sněží už od konce listopadu, za zimními sporty se ideálně vypravte až od února. V prosinci a lednu jsou totiž i na jihu Norska velmi krátké dny.fjord dlouhý a úzký mořský záliv vzniklý v hornatých oblastech v blízkosti moře přehloubením říčních údolí ledovcem. Fjordy mají strmé svahy a mnohé z nich ledovec erodoval až pod úroveň mořské hladiny. Některé jsou ohraničeny vůči otevřenému moři podmořským skalním prahem.

Jak se říká Norsku : Jméno dali Norsku zřejmě staří Gótové nebo Dáni a znamenalo v jejich jazyce „cesta na sever“. V historickém záznamu řeči vikingského náčelníka Ottara k anglickému králi Alfrédovi zhruba v roce 880 je dnešní území Norska nazýváno Norðvegr.