Antwort Jak vypadá Marimba? Weitere Antworten – Jak se hraje na marimbu

Pomocí paliček rozehrajte kovové destičky a zaposlouchejte se do jednotlivých tónů. Na destičkách vzniká stojaté vlnění, které je mimo jiné závislé právě na délce destičky. Čím je destička delší, tím má zvuk nižší frekvenci a naopak, čím je destička kratší, tím je frekvence vyšší.Marimba (marimbafon) je bicí hudební nástroj patřící do skupiny úderové idiofony, na který mohou hrát až 4 hráči. Řadí se mezi xylofony. Tónový rozsah je až 5 oktáv – od C (E, F, A, c) do c4.Bicí nástroje (zvané též perkuse) jsou pravděpodobně nejstarší a také nejobsáhlejší skupinou hudebních nástrojů. K vytváření zvuku dochází pomocí úderů do nástroje, třesením nástrojem, či škrábáním na nástroj.

Co je to Vozembouch : Vozembouch (případně ozembouch, oblastně ozembúch, dále také bambas, bumbas, bumbasa apod.) je lidový rytmický hudební nástroj používaný v české lidové hudbě. Název je odvozen od způsobu hry na nástroj, kdy se zvuk částečně tvoří úderem nohou nástroje o zem.

Jak se jmenují bubny

Základní sadu bicích nástrojů však tvoří zpravidla: buben snare („rytmičák“), basový buben („kopák“) a hi-hat činel („hajtka“).

Co je to bicí : Jak již samotný název napovídá jedná se o hudební nástroje, u nichž se tónu dosahuje různým boucháním, cinkáním a podobně. Jedná se o nejstarší hudební nástroje. Zároveň je to nejširší skupina nástrojů. U bicích nástrojů se zvuk tvoří pomocí úderů do určitého typu bubnu, třesením hudebního nástroje.

Vozembouchy jsou v cenách cca 3 – 6.000, mohou mít různé hlavy – např, myslivec, čert, klaun a další. Dále se liší velikostí a vybavením.

Jak už sám název vypovídá, na vozembouch se hraje tak, že se s ním bouchne o zem. Nástroj pak vydá zvuk, který je ovlivněn dalšími hudebními nástroji, které jsou k němu připevněné. Od tamburín, valchu až po různé zvonky a rolničky.

Co to je bicí

Bicí nástroje (zvané též perkuse) jsou pravděpodobně nejstarší a také nejobsáhlejší skupinou hudebních nástrojů. K vytváření zvuku dochází pomocí úderů do nástroje, třesením nástrojem, či škrábáním na nástroj. Bicí nástroje mají velkou tradici.Malý buben (vířivý buben), označovaný také Snare (podle jedné z technik, které se na něj hrají. V Česku je označován virblem), bývá usazen uprostřed pedálů. Jedná se o mělký buben se struníkem umístěným na spodní bláně. Struník je několik pružin, které dodávají malému bubnu jeho charakteristický zvuk.Buben je hudební nástroj patřící do skupiny bicích nástrojů (perkusí). Technicky je to membranofon. Skládá se nejméně z jedné blány či kůže natažené na rezonátoru. Většina bicích nástrojů, které nemají membránu, patří do skupiny idiofonů.

Vířivý buben (anglicky snare drum, jinak nazývaný malý bubínek, virbl, rachťák, šroťák, esák, rytmičák, céčko) je důležitou součástí bicí soupravy. Vyniká naladitelným, rytmickým zvukem opestřeným o součást, nazývanou „strunění“, jež se skládá ze sady tažných pružin a napínacího mechanismu.

Co je snare : Snare bubínek, v českém bubenickém slangu také často nazývaný jako virbl, rytmičák nebo dokonce šroťák, je jedním z nejdůležitějších typů bubnů, jaké existují. Snare bubínky jsou nedílnou součástí všech klasických bicích souprav, přičemž své uplatnění nacházejí i ve velkých orchestrech.

Co je virbl : Vířivý buben (anglicky snare drum, jinak nazývaný malý bubínek, virbl, rachťák, šroťák, esák, rytmičák, céčko) je důležitou součástí bicí soupravy. Vyniká naladitelným, rytmickým zvukem opestřeným o součást, nazývanou „strunění“, jež se skládá ze sady tažných pružin a napínacího mechanismu.

Jak vzniká zvuk v bubnu

Šlapáním na pedál dochází k rozkmitání paličky, která do blány bubnu udeří a vytvoří tak zvuk. Basový buben by měl vytvářet nejhlubší tón z celé soupravy. Malý buben (zvaný též virbl nebo rytmičák) je buben ovládaný rukou, v níž je většinou uchopena palička.

Zvuk je mechanické podélné vlnění. Zdroj zvuku šíří své kmity do okolí hmotným prostředím, třeba vzduchem nebo vodou. Vysoké zvuky (v hudbě tóny) mají vyšší frekvenci kmitů. U nižších zvuků je kmitání nižší.Zvuky můžeme rozdělit na tóny a hluky. Tóny bývají označovány jako zvuky hudební, hluky jako zvuky nehudební. Tóny vznikají při pravidelném, v čase přibližně periodicky probíhajícím pohybu – kmitání. Při jejich poslechu vzniká v uchu vjem zvuku určité výšky, proto se tónů využívá v hudbě.

Jak popsat zvuk : Zvuk můžeme také popsat jako mechanické podélné vlnění. Na rozdíl od elektromagnetického vlnění se mechanické vlnění nemůže šířit vakuem. Pouze v pevném skupenství se může zvuk šířit i jako vlnění příčné (molekuly prostředí mají výchylky od střední polohy kolmo ke směru šíření vlny).