Antwort Jak udělat základy pro skleník? Weitere Antworten – Co dát na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem. S velikostí skleníku teprve narůstá potřeba hlubších základů.Před montáží jakéhokoli skleníku byste měli nejprve přikročit k tvorbě základů. Správně „po zahradnicku“ by měl být základ do nezámrzné hloubky což je cca. 80cm a to kvůli předejití výskytů hrabošů a škůdců, ale také kvůli popraskání výplní.
Jak řešit uličku ve skleníku : Zužující se uličku můžete udělat i snáze než v předchozím případě, záhony lze ohraničit s pomocí prefabrikovaných tvárnic a dřevěných, případně plastových plotovek. Při správném provedení je i tento způsob ohraničení uličky dostatečně odolný a přitom nabízí relativně rychlou možnost demontáže.
Co a kdy sázet do skleníku
S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Kolik dát hnoje do skleníku : Pokud není moc kvalitní, je dobré vybrat zeminu do hloubky cca 40 cm, dolů navézt cca 10 cm kvalitního hnoje. Nejlepší samořejmě od koní, podobně však poslouží i od skotu či např. králíků. Na hnůj je dobré dát vrstvu shrabaného listí, případně slímy.
Aby základy byly dostatečně pevné, zpevněte je armovací sítí nebo alespoň několika betonářskými dráty. Také se musí podsypat 5 až 10 cm silnou vrstvou štěrku, který zabrání vzlínání vody. Základy vybudujte alespoň 10 centimetrů nad terén, ať hlína neleží na konstrukci skleníku.
S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Kdy dát hadovky do skleníku
Duben je ta pravá doba k předpěstování okurek hadovek, ale i melounů, letního póru a salátů. Do skleníků, které už začínají být hezky prohřáté od sluníčka, vyséváme kedlubny a saláty.Při pěstování ve skleníku se okurky hadovky vysazují do řádků asi 120 centimetrů od sebe, mezi rostlinami nechte prostor 40 centimetrů. Napněte k nim síť nebo jinou podporu tak, aby se mohly pnout. Stejný způsob, tedy takzvané vertiko pěstování, je dobré zvolit i pro venkovní záhony.Veškeré saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon. Je-li venku teplo, ideální je saláty vysévat odpoledne, aby bylo semínko přes noc v relativním chladu.
Chcete-li si vyrobit tekuté hnojivo z kopřivy dvoudomé, dejte čerstvé listí kopřivy, nařezané na malé kousky, do kbelíku s asi 10 litry vody. Ideální pro výrobu tohoto hnojiva je dešťová voda. Malé množství listí také můžete přidat přímo do půdy nebo je umístěte kolem rostlin při zalévání.
Kolik zeminy do skleníku : Důležité je odstranit použitou půdu ze skleníku do dostatečné hloubky, nejen na povrchu. Za optimální se považuje vrstva 10 až 20 cm, kterou musíte nahradit zeminou ze zahrady. Pozor ale na zbytky rostlin z venkovních záhonů. Půda by měla být čistá a bez rostlinných zbytků, takže je lépe ji přesypat přes síto.
Co zasadit do skleníku : Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Kdy zasadit papriky do skleníku
9) Pokud máte vytápěný skleník, můžete do něj vysazovat papriku již v druhé polovině března. Do studeného skleníku vysazujte v druhé polovině dubna. Když musíte pěstovat v krytých prostorách více plodin, dejte papriku doprostřed a rajčata do průvanu, na kraj ke dveřím.
Papriky můžete sázet a pěstovat po dvou.
Rostliny se o sebe navzájem opřou, ochrání se před větrem a vy navíc na balkoně nebo ve skleníku ušetříte místo.S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Co vysadit v unoru do skleníku : Vysévat v tuto dobu doma můžete například cibuli, květák, brokolici, kedluben, pórek, papriky, rajčata nebo hlávkový salát. U truhlíkových rostlin pravidelně kontrolujte výskyt mšic. V únoru je taktéž možné vysít ve skleníku špenát.