Antwort Jak se tvoří letokruhy? Weitere Antworten – Jak vznikají letokruhy

Jak se tvoří letokruhy?
Letokruhy jsou vrstvy, které lze pozorovat na příčném řezu kmenem stromu. Vznikají v důsledku pravidelného dorůstání cévnatiny (xylém), jehož rychlost závisí na ročním období. Letokruhy jsou obvykle výraznější v mírných klimatických oblastech, kde jsou větší rozdíly mezi teplými a chladnými částmi roku.Letokruh je přírůstek dřeva vytvořený kambiem v průběhu jednoho vegetačního období. Jeden letokruh odpovídá jednomu vegetačnímu období. V našich oblastech je to jeden přírůstek (letokruh) během jednoho roku. Proto počet letokruhů na radiálním řezu (poloměrový řez) odpovídá stáří stromu.Dřevo vzniká činností kambia, což jsou vrstvičky živých buněk, které jsou uloženy mezi dřevem a kůrou. V procesu růstu se kambiární buňky dělí a vytvářejí na vnitřní straně kambia buňky dřeva a na vnější straně kambia vytvářejí kůru.

Co lze vycist z Letokruhu : podkorní letokruh, je možné určit dokonce i to, v kterém roce byl strom pokácen. Tato metoda tak dokáže pomoci určit stáří nejen archeologických nálezů, ale používá se například také k upřesňování datace uměleckých děl, zarámovaných ve dřevě.

Kde jsou hustší letokruhy

Přírodní ukazatele světových stran

Pařez stromů – na severnější straně má hustší letokruhy. Ověřit si to můžete podle jiných stromů a pařezů, které jsou na severní, případně severozápadní straně obrostlé mechem a lišejníky.

Jak číst letokruhy : Podle letokruhů poznáme, který rok byl pro strom dobrý, a který naopak, zda měl strom dostatek tepla a vláhy. Pokud ano, letokruh je široký, pokud naopak trpěl chladem či suchem, je úzký.

Nejjednodušším způsobem jak určit stáří stromu je spočítat letokruhy buď na pařezu nebo přímo na kmeni. Počet letokruhů však lze zjistit i u vzrostlého stromu. Používá se k tomu tzv. přírůstkový vrták.

Významnou vlastností dřeva (a obecně všech forem biomasy) je značný podíl takzvané prchavé hořlaviny. Při zahřátí na teplotu přes 200°C dochází k rozkladu a tvorbě hořlavých plynů. V důsledku toho, hoří dřevo dlouhým plamenem což trochu komplikuje konstrukci topenišť na jeho spalování.

Co ničí dřevo

Škůdci dřeva jsou (i v době zasažené epidemií Koronaviru) poměrně aktuální a vyhledávané téma. Nejedná se pouze o zástupce z řad dřevokazného hmyzu, jako jsou Tesaříci, Červotoči, Dřevokazi nebo obávaní Kůrovci, ale i o dřevokazné houby a v neposlední řadě plísně.Víte, že: • Věk jehličnanů lze určit podle počtu přeslenů (místo, odkud na obvodu kmene vyrůstá více větví najednou) Stačí je spočítat a přičíst 4–5 let, což je doba od vyklíčení semenáčku do tvorby prvních přeslenů větví. Tato metoda však funguje zhruba do 30 let stromu, poté spodní přesleny odumírají a odpadávají.K určení severu podle hvězd na severní polokouli Země nám stačí znalost jen několika hvězd. Přímo nad severním pólem se nachází jasná hvězda Polárka, kolem které se jakoby otáčí hvězdná obloha (otáčí se však samozřejmě naše Země). Polárka je tedy stále na jednom místě a kolmo pod ní je Zemský sever.

Dendrochronologie pracuje s letokruhy dřeva. Ty odrážejí střídání období vegetace a jejího klidu – časné jarní dřevo je totiž obvykle světlejší než pozdní letní. Cílem dendrochronologického datování je určit rok nebo část roku, kdy byl zdrojový strom skácen – tedy vlastně datovat podkorní letokruh.

Kdy zastřihnout smrky : Takže klidně hned další rok po zakořenění smrky stříhejte. Stříhejte po vyzrání jarních letorostů, to znamená v červenci, nebo počkejte na dobu před pučením, tedy na konec zimy. Důležité je, aby smrk měl kónický tvar, a byl tedy dole širší, jinak vám bude odspodu sesychat.

Jak zjistit stáří stromu : Přibližné stáří stromu vypočítáme, když jeho obvod vydělíme čísly 3 a 2. Stáří stromu se potom pohybuje v tomto rozmezí a je udáno v letech. (př. obvod stromu je 120 cm, 120 : 3 = 40 a 120 : 2 = 60, to znamená, že strom je starý 40 – 60 let (přibližně 50 let).

Které dřevo špatně hoří

Mokré dřevo nadělá více paseky než užitku. Mokré dřevo špatně hoří a také vzniká více spalin, ty se usazují na skle či ve spalinových cestách. Větší výdrž a tím pádem i výhřevnost mají tvrdá dřeva – buk, dub, habr. Měkké dřevo se rychleji rozhoří – smrk, borovice, bříza.

Měkké dřevo (smrk, borovice, modřín, lípa, olše tzn. většinou jehličnaté, ale i např. topol, bříza, vrba), má menší hustotu, (je lehčí) rychle vzplane a hoří rychleji. Proto je vhodné pro rychlé vyhřátí místnosti, nebo i na snadnější zapalování (vyrábí se z něj třísky).Likvidace tesaříka začíná mechanickým očištěním dřeva. Poté se aplikuje jedna ze dvou metod pro jeho hubení, tedy injektáž kapalnými přípravky nebo nanesení gelu. Injektáž – do trámu se vyvrtají díry rozmístěné cca 20 až 25 cm od sebe po celé ploše napadeného dřeva.

Jak poznat napadené dřevo : Napadené dřevo poznáte podle pilin, které se pod ním hromadí. Značí přítomnost larev tesaříka, které se krmí a pomalu vrtají v dřevěném materiálu chodby. Dalším znakem je chroupání a skřípání, které je slyšet především v noci. Tesaříci napadají hlavně neošetřené dřevo jehličnatých stromů, které je poměrně měkké.