Antwort Jak se odděluje přímá řeč? Weitere Antworten – Jak se pozná nepřímá řeč

umime.to/B3N

Přímá řeč	Nepřímá řeč
„Máš rád čokoládu“ zeptal se mě Mirek.	Mirek se mě zeptal, jestli mám rád čokoládu.
Ida mě pozvala: „Přijď odpoledne k nám.“	Ida mě pozvala, abych k nim odpoledne přišla.
„To nevadí,“ odpověděl.	Odpověděl, že to nevadí.

Pamatujte si, že přímá řeč vždy začíná velkým písmenem. Pokud za přímou řečí stojí uvozovací věta, nemůžeme ji zakončit tečkou. V uvozovací větě, pokud nestojí před přímou řečí, píšeme malé počáteční písmeno.Je‑li v uvozovkách celá věta, píše se druhé uvozovací znaménko na konci věty až za příslušným interpunkčním znaménkem (tečkou, čárkou, vykřičníkem, otazníkem), např. „Lucie s Pepou šli nejprve na oběd, potom na pivo, pak ještě do kavárny a do práce se už nevrátili.

Jak psát přímou řeč ve vete : – přímá řeč končí čárkou, může být i vykřičník a otazník („Pojďte na bábovku! “ volala babička.), pak následují uvozovky nahoře, mezerník a uvozovací věta začíná vždy malým písmenem. „Pojďte,“ volala babička, „na bábovku.

Jak vypadá Polopřímá řeč

Polopřímá řeč je typ promluvy užívaný v moderní literatuře. Stojí na pomezí roviny vypravěče a roviny postav. Podává výpověď zabarvenou subjektivním vnímáním postavy a způsobem její řeči, činí tak ale obvykle ve třetí osobě (v rámci vypravěčského pásma). Vědomí postavy a vědomí vypravěče se tudíž spojují a mísí.

Kdy použít přímou řeč : Slouží ve vypravování jako doslovný citát nějaké osoby, jiné než je sám vypravěč. Bývá těsně uzavřena do uvozovek a může být doprovozena uvozovací větou. Přímá řeč slouží k oživení vyprávění.

Důležité je, pamatovat si také, že přímá řeč je samostatná věta. Musí proto začínat velkým písmenem a být ukončena interpunkčním znaménkem. Tato přímá řeč bývá zpravidla doplněna uvozovací větou, která může stát před přímou řečí, za ní nebo do ní může být i vložena.

Způsoby převzetí původního textu:

Přímá citace (citát) – část textu převzatá doslova, pro odlišení od textu vlastního se citát píše kurzívou (nebo jiným typem písma) a dává se do uvozovek, následuje odkaz na původní pramen. Přímé citace používejte v práci co nejméně, lepší je parafrázovat.

Jak se spravne píšou uvozovky

Píšou se vždy nahoře, tedy na začátku i na konci slova nebo věty. Jejich tvar se přirovnává k číslu 6699. Výhodou je, že je na většině klávesnic snadno napíšeme pomocí klávesy Shift a klávesy se znakem uvozovek (napravo od písmena L). Není asi překvapením, že v českém textu se za správné považují pouze uvozovky české.Pásmo vypravěče (rovina vyprávění): je tvořeno promluvou vypravěče, tzv. autorskou řečí, nejčastěji er-formou (3. osoba jednotného čísla), ich-formou (1.Český pravopis uznává následující druhy uvozovek: dvojité „X“, jednoduché ‚X'; dále boční dvojité »X« a boční jednoduché ›X‹. Většinou se používají standardní dvojité uvozovky ve tvaru 99 66, tedy „X“. Jednoduché uvozovky se pak používají především v případě, že se v přímé řeči cituje další přímá řeč.

V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Jak správně citovat : Citace se řadí abecedně (nejprve názvy s číslem na začátku, poté písmena). V případě více děl jednoho autora řadíme díla podle roku vydání – nejmladší díla jsou uvedena jako první. Na jednotlivé dokumenty odkazujeme číslem poznámky a citace samotné uvádíme v poznámce pod čarou.

Jak vypadá nepřímá citace : 1.2 Nepřímé citace

Nepřímé citace (shrnující text či parafrázování) nejsou uváděny v uvozovkách, ani nejsou zvýrazněny kurzívou. Rovněž se zde neuvádí strany, na nichž je parafrázovaný text v původním zdroji uveden.

Jak mají být uvozovky

Jednoduché uvozovky se píšou pomocí Alt+0130 (dolní) a Alt+0145 (horní), dvojité pomocí Alt+0132 (dolní) a Alt+0147 (horní) a boční uvozovky napíšete pomocí Alt+0187 (přední) nebo Alt+0171 (zadní). Při psaní těchto zkratek je vždy potřeba použít levý Alt.

Pásmo postav – je tvořeno promluvami postav v přímé řeči; kromě předmětného významu vyjadřuje přímá řeč i hledisko hovořících, tím se podílí na jejich charakteristice (z přímé řeči čtenář pozná, jakou má postava náturu, v jaké je náladě apod.) „To už budu dávno vzhůru.Přímý vypravěč – projevuje se jako postava literárního díla s perspektivou zevnitř, která ovšem nemá možnost nahlížet sama sebe zvenčí, zatímco ostatní postavy nazírá právě touto vnější perspektivou.

Jak se píší uvozovky v přímé řeči : Je‑li uvozovací věta do přímé řeči nebo citátu vložena, označuje se počátečním a koncovým uvozovacím znaménkem každý jednotlivý úsek přímé řeči nebo citátu. Druhé uvozovací znaménko se píše až za tečku, čárku atd. Např.: „Myslela jsem, že už se nevrátí,“ řekla Petra, „ale mile mě překvapil. “