Antwort Jak pěstovat Dřišťál? Weitere Antworten – Kdy se sází dřišťál

Rostliny k výsadbě kupujeme většinou s balem v kontejnerech, sázet je tak můžeme mimo zimních měsíců po celý rok; jen stálezelené druhy je lepší kvůli možnému namrzání sázet na jaře. Dřišťály můžeme množit řízky, hřížením i semeny.Roste velmi pomalu a obvykle si udržuje svoji výšku a kompaktnost. Při tvarování je ale nutné postupovat obezřetně kvůli trnům. K údržbě si tedy vezměte pevné zahradnické rukavice, které se hodí také pro manipulaci s toxickými druhy. Střih dřišťálu si naplánujte na konec léta až začátek jara.Říká se, že dřišťály milují řez. Čím více se řežou, tím jsou bohatší a hustší, proto se nebojte váš živý plot řezat i 3x za rok (poprvé v březnu, na konci června, na začátku září).

Jak namnožit dřišťál : Rozmnožování: Dřišťál lze množit řízkováním, semeny nebo dělením keře. Každá metoda má své specifické postupy, takže je vhodné se podívat na přesné pokyny pro konkrétní druh dřišťálu. Zimní ochrana: Některé druhy dřišťálu mohou být náchylné k poškození mrazy, zejména mladší rostliny.

Kam zasadit dřišťál

Dřišťál Thunberga Kelleris je pro své nízké nároky a krásný vzhled častou ozdobou zahrad. Vyplatí se ji vysadit na slunné místo, kde je barva jejích listů nejvýraznější. Upřednostňuje také propustné a úrodné půdy, které jsou neustále vlhké. Rostlina je ideální do živých plotů, živých plotů nebo jako pozadí pro květiny.

Jak daleko od sebe sázet dřišťál : Dřišťál je ideální dřevinou na suchá a slunná stanoviště. Větvičky dřišťálu jsou trnité, a tak při správné péči o živý plot představuje tento druh neprostupnou bariéru. Keře sadíme ve vzdálenosti 50 cm od sebe.

Pokud sázíme sazenice habru ve dvou řadách, použijeme trojúhelníkový spon. Habry na živé ploty se vysazují nejčastěji o výšce sazenic v rozpětí 80-100 cm až po 180-200 cm. Je možné bez problémů sázet i větší, ale většinou není potřeba živý plot větší výšky.

Šeřík se proto stříhá jen těsně po odkvětu, kdy se odstraňují odkvetlá květenství, hlubší řez se pak v případě potřeby provádí během října, přičemž se ale neořezává celý keř najednou, ale jen jeho části. Celý keř takto postupně ořežeme během několika let.

Kdy stříhat hlohyně

Nejlepší doba pro stříhání je na jaře po odkvětu, když se keř obnovuje po zimním období. Můžete také provádět lehké úpravy tvaru během léta, pokud je to potřeba. Použití vhodných nástrojů: Pro stříhání hlohyně použijte ostré a čisté zahradní nůžky nebo sekačku na živý plot.Dřišťál Thunbergův má rád slunná místa. Na půdu není náročný, poroste v jakékoliv propustné půdě, nesmí být však přemokřená. Hnojíme hnojivy pro okrasné dřeviny.Ideální dobou pro jejich odběr je konec března a začátek května, ale řízkovat lze i počátkem léta, zvláště pokud nemáme pařeniště nebo skleník, aby mohly řízky zakořeňovat v teple. Řízky je dobré ošetřit některým ze stimulátorů.

V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.

Jak daleko od plotu vysadit habr : Když jsou větve za plotem

Když sázíte živý plot (tuje, habry, ptačí zob apod.), ideální je vysadit jej cca 1,5 metru od sousedova pozemku.

Co zasadit pod šeřík : Šeřík Mayerův (Syringa mayeri) ´Palibin´ má úhledný tvar, bohatě kvete a příjemně voní. Dorůstá do výšky 1,2 metru a do jeho přirozeně upraveného tvaru není třeba řezem nijak výrazně zasahovat. Roste poměrně pomalu, na záhonech se velmi dobře kombinuje právě s drobnými cibulovinami a jarními trvalkami.

Jak se Řízkuje šeřík

Řízkujeme mladší, polodřevité až dřevité výhony s cca 4 – 6 pupeny. Řízkujeme na konci března až začátku května, ještě před květem. Pokud však nemáte skleník či pařeniště, aby mohly řízky zakořeňovat v teple, lze řízkovat i v létě. Řízky je dobré ošetřit stimulátorem růstu.

Vhodné období – od kdy by se měl živý plot stříhat Vhodné je jaro a podzim.Řez provádíme jej koncem zimy až začátkem jara. Při zkracování by nemělo mrznout. Řez nesmí být příliš radikální – větve nikdy nezkracujeme o více než jednu třetinu. Velmi odolná rostlina, nenáročná na pěstování, plně mrazuvzdorná.

Kdy se Přihnojuje : Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.