Antwort Jaký je rozdíl mezi rozhodnutím nečinností a nezákonným zásahem podle SŘS? Weitere Antworten – Co je to nezákonné rozhodnutí

zn. 30 Cdo 443/2013. Nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 OdpŠk je pravomocné (případně bez ohledu na právní moc vykonatelné) rozhodnutí, které bylo zrušeno nebo změněno příslušným orgánem pro nezákonnost (blíže srov.Nezákonný Zásah je činěn správním orgánem; Nejedná se o rozhodnutí; Zásah byl zaměřen přímo proti žalobci nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo; Zásah nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování Zásahu.Rozhodnutí ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) je jednostranný úkon, kterým správní orgán v konkrétním případě autoritativně upravuje právní poměry individuálně určených adresátů, stojících mimo organizační strukturu veřejné správy.

Kdy je rozhodnutí platné : Pokud kompetentní správní orgán rozhodnutí vydal v předepsané formě a předepsaným způsobem bylo oznámeno účastníkům řízení, je rozhodnutí platné, zavazuje i správní orgán a lze je změnit pouze předepsaným způsobem.

Co je nicotné rozhodnutí

ř.). Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu; nicotnost z těchto důvodů vyslovuje soud podle soudního řádu správního (§ 77 odst. 2 s. ř.).

Co to je odpovědnost za škodu : Za škodu odpovídá ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Předpokladem této odpovědnosti je vznik škody, jednání porušující dobré mravy, příčinná souvislost mezi škodou a takovým jednáním a konečně zavinění ve formě úmyslu. Příkladem jednání porušujících dobré mravy je šikana.

Žaloba proti nezákonnému zásahu — Nejvyšší správní soud.

Zásahová žaloba je nepostradatelným prostředkem ochrany proti nezákonné činnosti správních orgánů. Zákonodárce prostředek ochrany proti nezákonným zásahům správních orgánů do právního řádu sice zavedl, nicméně možnost poškozeného domoci se svého práva je „omezena“ krátkými lhůtami pro uplatnění práva u soudu.

Jak rozhoduje správní orgán

Rozhodnutí správního orgánu obsahuje výrok, odůvodnění a poučení. Zpravidla se rozhodnutí vyhotovuje v písemné formě. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nejde vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení.Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona. Dle věcné příslušnosti se určuje typ či druh správního orgánu, který je oprávněn a povinen vést v konkrétním případě správní řízení a vydat rozhodnut.Jak již bylo výše uvedeno, právní moc znamená, že mohou nastat účinky rozhodnutí. Například povinnost splnit určité plnění. Od tohoto stavu je třeba odlišit tzv. vykonatelnost rozhodnutí, kdy je možné plnění vynutit i proti vůli osoby, které bylo uloženo.

Rozhodnutí (něm. Entscheidung) je individuální právní akt. V jiném významu je to právní jednání právnické osoby, resp. postup, jehož výsledkem je právní jednání.

Kdy je rozhodnutí nicotné : Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu; nicotnost z těchto důvodů vyslovuje soud podle soudního řádu správního (§ 77 odst. 2 s. ř.).

Kdo nese odpovědnost za škodu : 1 zákoníku práce stanoví, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním. Jedná se tedy o tzv. subjektivní odpovědnost.

Kdo prokazuje škodu

Zavinění prokazuje zaměstnavatel. Zaměstnanec tedy není povinen dokázat, že škodu nezavinil, neboť důkazní břemeno spočívá na zaměstnavateli, s výjimkou schodku na svěřených hodnotách, které je povinen zaměstnanec vyúčtovat, a při škodě způsobené ztrátou svěřených věcí.

O žalobě na obnovu se rozhoduje usnesením. Soud v případě povolení obnovy řízení poté věc znovu projedná a rozhodne. Přihlédne ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Buď zamítne návrh na změnu rozhodnutí nebo rozhodnutí změní tak, že nové nahradí původní.Žalobu je třeba podat u soudu, který je k jejímu projednání příslušný. Věcně příslušné v I. stupni jsou zásadně krajské soudy. Místně příslušný je ten krajský soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal (zpravidla tedy ten, který rozhodl v prvním stupni správního řízení).

Jaké jsou druhy žalob : Další části této kapitoly budou pojednávat o třech základních druzích žalob, tedy o žalobě určovací, žalobě na plnění a konstitutivní žalobě.