Antwort Jak funguje fotosyntéza? Weitere Antworten – Jak funguje proces fotosyntézy

Během procesu fotosyntézy buňky využívají oxid uhličitý a energii ze Slunce za pomocí vody k výrobě molekul cukru a kyslíku. Tyto molekuly cukru jsou základem složitějších molekul, které fotosyntetická buňka vyrábí.Při fotosyntéze dochází k přeměně jednoduchých látek (H2O, CO2) na složitější (glukosu C6H12O6) za současného uvolnění kyslíku O2. Kyslík vzniká z vody a oxid uhličitý se přeměňuje na glukosu. Při fotosyntéze dochází k přeměně světelné (sluneční) energie na energii chemických vazeb.I když jde při fotosyntéze o složité biochemické reakce (probíhají ve dvou stupních), pokusíme se objasnit aspoň jejich podstatu. Rostliny přijímají z půdy vodu (H2O) a ze vzduchu oxid uhličitý (CO2). Působením světla dochází v listech k reakci, při níž vzniká kyslík a glukóza C6H12O6.

Co ovlivnuje fotosyntézu : Vnější faktory, na nichž průběh fotosyntézy závisí, jsou světlo, teplota, voda a koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu.

Jak vznikla fotosyntéza

Existuje i fotosyntéza anoxygenní, která se obejde bez vody ani neprodukuje kyslík. Obecně se předpokládalo, že jako první se vyvinula právě nekyslíková fotosyntéza, a stalo se tak možná už těsně po zrodu života před 3,5 miliardami let. Teprve další vývoj pak měl za následek vznik oxygenní fotosyntézy.

Proč probíhá fotosyntéza : Fotosyntézou. Ta umožňuje rostlinám využívat energii ze slunečního záření a přeměňovat ji na energii chemickou, kterou mohou rostliny a jiné organismy dále využít pro svůj růst a vývoj. Bez fotosyntézy by zkrátka na Zemi neexistoval život, jak ho známe.

Odhaduje se, že v jehličnatých lesích je půdními mikroorganismy spotřebováno více než 20 % fotosyntetické produkce stromů. Za nízkých zimních teplot však fotosyntéza neprobíhá a tok uhlíkatých látek do půdy se zastaví.

Fotosyntézu můžeme zjednodušeně definovat jako proces probíhající v zelených rostlinách, který převádí rostlinami absorbovanou část energie dopadajícího slunečního záření , spolu s CO2 a H2O, do energie chemických vazeb biochemických produktů fotosyntézy (ATP, NADPH, sacharidy).

Co dělá CO2

CO2 je skleníkový plyn

Díky tomu je na naší planetě dostatečné teplo, umožňující přežití živých organismů. Mezi běžné skleníkové plyny, které se přirozeně vyskytují v atmosféře a zachycují určitou část slunečního tepla, patří vodní páry, CO2, metan a oxid dusný.Jde totiž o hlavní proces, při kterém vzniká pro život zcela zásadní kyslík. Reakce fotosyntézy by se daly shrnout do sumární reakce, kterou jistě známe již ze základní školy: 6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2.Červivé houby z hlediska hygienického konzumovat jednoznačně nedoporučujeme. Červi zanášejí do nitra plodnic mikroorganismy, které rychle pomnožují a způsobují tak rychlejší zkázu hub (jejich hnití a plesnivění).

V alveolech probíhá výměna plynů mezi krví a vzduchem. Plicní sklípky jsou obklopeny hustou sítí drobných plicních cév neboli kapilár. Kyslík vstupuje do krve a z té naopak do sklípků přechází oxid uhličitý. Oxid uhličitý (CO2) v těle vzniká jako odpadní produkt a je vydechován plícemi.

Kde vzniká CO2 : Oxid uhličitý (CO2), dříve nazýván kysličník uhličitý, vzniká zejména během dýchání, ale i dalších biochemických procesů. Produkují jej fotosyntetizující rostliny i mikroorganismy, vzniká také při spalování. Je tedy přirozenou součástí ovzduší. Oxid uhličitý je těžší než vzduch, a proto se drží zejména při zemi.

Co se stane když sníš červa : . Fakt se mu nic nestane. Tak červi jsou výtečný zdroj bílkovin, takže sušenky měly ještě vylepšené výživové vlastnosti.

Proč děti nesmí houby

Děti do tří let by houby neměly jíst vůbec, do šesti let jen v polévce nebo omáčce, nikoli jako samostatný pokrm. Větší obsah vlákniny může způsobit bolesti břicha a průjem. Houby samy nemají téměř žádnou energetickou hodnotu, problém může být v tom, jak se upraví.

Energetika má na svědomí asi 77 % emisí skleníkových plynů a z nich třetinu vytváří doprava. Zemědělství a průmyslová výroba obsazují s přibližně 10 % emisí druhé a třetí místo a zpracovávání odpadu je zodpovědné za vypouštění 3,32 % emisí skleníkových plynů.Podle studií průměrný člověk za den vydechne asi 650 gramů CO2, za rok nějakých 240 kg. Avšak statisticky se vším všudy (auta, potrava, spotřeba tepla a energie), jde až o 2,3 tuny CO2 na člověka rok co rok. Jediný hektar bukového lesa dokáže navázat až 64 tun prachu, hektar dubů 56 tun, borovic 36 tun.

Jak se vyrábí CO2 : V laboratoři se většinou připravuje reakcí uhličitanů, především uhličitanu vápenatého se silnými kyselinami například chlorovodíkovou: CaCO3 + 2 HCl → CO2 + CaCl2 + H2O. Průmyslově se vyrábí tepelným rozkladem (žíháním) vápence (uhličitanu vápenatého): CaCO3 → CaO + CO2.