Antwort Jak dlouho trva doba velikonocni? Weitere Antworten – Jak dlouho trvá velikonoční vigilie

A právě to je ten zásadní moment. Nejvýznamnější událost, největší slavnost. Noční mši se říká ‚vigilie' (bdění). Trvá několik hodin a zapaluje se při ní i velikonoční svíce – paškál.Období velikonočních svátků je vždy od první neděle po prvním jarním úplňku, který je podle postavení planet mezi 22. březnem a 25. dubnem. Velikonoce jsou jediné svátky, které v kalendáři nemají pevné datum.Termíny Velikonoc v letech 2022-2024

Rok	Velikonoční prodloužený víkend – datum
Velikonoce 2024	pátek 29. 3. – pondělí 1. 4. 2024
Velikonoce 2025	pátek 18. 4. – pondělí 21. 4. 2025
Velikonoce 2025	pátek 3. 4. – pondělí 6. 4. 2026

Čím končí velikonoční doba : Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem Velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Mezi nimi je Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Po tomto týdnu následuje Velikonoční pondělí jakožto druhý svátek.

Jak probíhá Velikonoční vigilie

Bohoslužba začíná po západu slunce mimo kostel svěcením velikonočního ohně. Od něj se rozsvítí velikonoční svíce (paškál), a je knězem nebo jáhnem nesena v průvodu do ztemnělého kostela. Věřící si od ní zapalují vlastní svíce. Kristovo světlo přemáhá temnotu hříchu a smrti.

Co se nesmí dělat na velikonoční sobotu : Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.

Velikonoce se v České republice soustředí na dva dny – neděli a pondělí. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb a víno) a doma se hoduje.

Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady.

Proč se říká Zelený čtvrtek

Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).Pátá neděle postní, která letos připadá na 17. března 2024, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Ze vsi se totiž vynáší slaměná Smrtka, někde zvaná Mařena, Mořena, smrtholka, Morena či Čaramura.Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.

Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.

Co se nesmí delat na velikonoční neděli : Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.

Proč se nesmí prát na Velikonoce : Další lidové pověry mluví o tom, že se nesmí hýbat se zemí, tedy rýt, kopat a okopávat, ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se však připisovala koupelím, ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví na celý rok.

Co se smí a nesmí dělat na Zelený čtvrtek

O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.

Připomínají si den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu. Bílá sobota je den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Hrob byl vytesán ve skále a byl zavelen velkým kamenem, který muselo přivalit několik lidí. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci.Tento zvyk, známý jako vynášení Mařeny, Morany, Smrtholky či Smrtky se odehrával výlučně na Smrtnou neděli dva týdny před Velikonocemi. Dívky vyráběly slaměnou figurínu, kterou oblékaly do opotřebovaných oděvů. Zdobily ji výdumky vajec nebo prázdnými ulitami. Byly bez života, dobré tak akorát pro Mařenu.

Co se jí na Bílou sobotu : Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.