Antwort Jak clovek ovlivnuje atmosferu? Weitere Antworten – Co ničí atmosferu

Na znečišťování ovzduší se podílí jak antropogenní (způsobované činností člověka), tak přírodní zdroje. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje pak patří především lokální topeniště (zejména spalování pevných paliv), silniční doprava, průmysl a energetika a zemědělství.Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).K nejzávažnějšímu znečištění ovzduší dochází po jaderném výbuchu, jehož radiační účinky pronikají do ovzduší. Na stav ovzduší a děje v atmosféře působí také meziplanetární vlivy a energie ze sluneční soustavy, zejména sluneční záření, které nelze lidskou vůlí ovládat a regulovat.

Co dělá atmosféra : Atmosféra však tepelné vyzařování zemského povr- chu, které by jinak unikalo do vesmíru, z více než 90 % zachycuje a většinu vrací zpět k zemskému povrchu.

Jak člověk ovlivňuje složení atmosféry

Ke znečištění ovzduší dochází přírodními vlivy (sopečná činnost, uvolňování bioplynu), ale nemalou část způsobí lidé svojí činností. Největší znečištění vzniká při spalování různých druhů paliv, jako je uhlí, zemní plyn, benzín nebo dřevo. Mezi největší znečišťovatele atmosféry patří elektrárny spalující uhlí.

Co nejvíce škodí životnímu prostředí : Ani plastová brčka a igelitové tašky, ani automobilismus, ale vytápění, velká spotřeba elektřiny a nadměrná konzumace vepřového masa jsou největšími hříchy průměrného Čecha vůči životnímu prostředí. Zjistila to nejnovější studie vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Uvádí se, že člověk potřebuje na hodinu 15 až 25 m³ vzduchu. V pokoji 5 × 4 metry je kolem 50 m³ vzduchu. Jeden člověk ho tedy vydýchá za dvě až tři hodiny, čtyřem lidem nebude stačit ani na hodinu.

Je-li u hladiny moře 20°C, pak ve výšce ruzyňského letiště (380 m) je asi 16°C, ve výšce 2000 m nad mořem 0°C, ve 3000 m je -10°C, v 5 km pak -25°C, v 7 km je -40°C, ve výšce 10 km okolo -57°C. Na hranici 11 km, kde končí nejnižší vrstva atmosféry – troposféra, je asi -59°C.

Jak člověk krajině škodí

Důsledkem rozvoje lidské společnosti je poškození přírody. Zejména se jedná o kácení a vypalování lesů, vysoušení mokřadů, erozi, vyhubení druhů a ohrožení jiných druhů změnou jejich přirozeného prostředí.Ozon intenzívně pohlcuje ultrafialové sluneční záření hlavně v oblasti vlnových délek λ = 0,22 μm až 0,36 μm. Ozon má niméně absorpční pásy i v dalších oblastech slunečního spektra, které jsou však méně významné. Pohlcuje i část záření zemského povrchu, takže patří mezi skleníkové plyny.Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).

nové komunikace, zvyšuje se těžba dřeva, rud, ropy, uhlí, rozvíjí se obchod a objevují nové dopravní prostředky. Důsledkem rozvoje lidské společnosti je poškození přírody. Zejména se jedná o kácení a vypalování lesů, vysoušení mokřadů, erozi, vyhubení druhů a ohrožení jiných druhů změnou jejich přirozeného prostředí.

Jak ovlivňuje znečištění životního prostředí zdraví člověka : U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku.

Co zemi skodi : Co škodí evropské přírodě

Největší tlak na přírodu vyvíjí zemědělství
Znečištění vody, vzduchu a půdy.
Fragmentace a poškozování stanovišť
Neudržitelné lesnictví, lov a nadměrný rybolov.
Nepůvodní druhy vítězí
Změna klimatu – hlavní nově vznikající hrozba pro přírodu.

Jak prostředí ovlivňuje člověka

Prostředí působí na člověka zejména svým vlivem na zdravotní stav somatický či psychický, na hospodářské činnosti člověka, na civilizační a kulturní úroveň i na vytváření jeho životního stylu. Člověk je se svým okolím pořád v interakci.

Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 l/h.dospělý člověk vydýchá za 8 hod spánku až 0,5 l vody) vysráží v průběhu noci na nejstudenější ploše, v případě stanu tedy na tropiku. Obzvláště v blízkosti vodních ploch nebo za deště je relativní vlhkost vzduchu velmi vysoká, déšť prudce ochladí vnější plášť stanu a kondenzace se projevuje obzvláště silně.

Jakou maximální teplotu člověk snese : Teplotu 70°C vydrží asi 1 hodinu, na krátký okamžik pak prý snese teplotu až 160°C, ale nikomu to nedoporučujeme. Vlastní organismus našeho těla, tedy základní buňky tolerují však pouze výkyv teploty od –1°C do 45°C.