Antwort Co zasadit k Bohyškám? Weitere Antworten – Co vysadit k Bohyskam

K bohyškám vysazujte rostliny s podobnými nároky na pěstování. K bohyškám můžete zasadit např. dlužichy, kapradiny, čechravy, škornice, srdcovky, zběhovce, plicníky, krásně vypadají také jako předsadba hortenzií nebo svídy.Zahradní bohyšky potřebují kruhový prostor o průměru jednoho metru, některé však i větší. Někteří zahradníci vysazují do blízkosti trsů bohyšek tulipány, aby nebyl záhon holý, než se listy rozvinou. Menší odrůdy lze pěstovat v nádobách. Jen je třeba zatažené trsy ochránit před mrazem.Hnojení: I přesto, že bohyšky jsou kvetoucími trvalkami, nepoužíváme fosforečná hnojiva, pro podporu květů, ale hnojiva pro zelené rostliny nebo dlouhodobě působící organická hnojiva. Cílem u bohyšek je mít krásné listy. Pakliže pěstujeme v květináči, přihnojujeme v době vegetace každých 14 dní.

Co s Bohyskou na zimu : Na zimu obalte nádoby netkanou textilií.

V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně – ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).

Kam zasadit hosty

Bohyšky (hosty, dříve také funkie) jsou stejně jako dlužichy trvalky okrasné především listy. A stejně jako dlužichám se i jim nejlépe daří v polostínu či tzv. toulavém stínu. Můžete je ale úspěšně pěstovat i na slunci, v tom případě budou ale vyžadovat pravidelnou zálivku.

Jak kombinovat trvalky : Rostliny k sobě plánujte tak, jak je vidíte v přírodě — k břízám dejte traviny, ke kosodřevinám vřesy. Nevybírejte trvalky jen podle barvy květu. Kombinujte i podle tvaru, velikosti a různých odstínů listů. Vysazujte kombinaci jarních, letních, podzimních a zimních trvalek, ať se na záhonu pořád něco děje.

Nejlepším časem pro sadbu bohyšek je období po 15. květnu, kdy už nehrozí chlad a mráz od "ledových mužů". Pro sadbu si připravte vhodné stinné stanoviště. Mělo by být veliké úměrně k očekávané velikosti bohyšky.

Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.

Co sázet v zimě

Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.Trvalky do polostínu

Kyprej vrbice – Lythrum salicaria ´Pink Blush´
Dračík náprstníkový – Penstemon digitalis ´Dark Towers´ – 1 l.
Hvězdnice novoanglická – Aster novae-angliae ´Purple Dome´
Želonice lysá – Chelone obliqua – Alba – 2 l.
Poděnka Tradescantia – ´Barbel´ Tradescantia x andersoniana.

Vhodné je použít levanduli, šalvěj hájní, petrovskie, rozchodník, okrasné trávy… zkrátka to, co se vám líbí. Zajímavé jsou také kombinované výsadby s růžemi, levandulí (lavandula), šalvějí (salvia), kavylem (stipa) a okrasnými česneky (allium).

Z bylinek se k levanduli hodí bazalka, rozmarýn, šalvěj, dobromysl nebo tymián.

Jaké trvalky na slunce : Mezi ně patří:

Mateřídouška. Voňavá bylinka, která je odolná vůči mrazu i suchu.
Rozchodník. Nezmar.
Netřesk. Sukulentní netřesk vydrží přímé slunce, extrémní sucha i mráz.
Krásnoočko. Vyhovuje ji suché a slunné stanoviště.
Řebříček.
Dračík.
Kakost.
Bohyška (Hosta)

Kdy a čím hnojit rajčata : Rajčata vyžadují hnojení ještě před samotnou výsadbou. Ideální je hluboké zrytí záhonu na podzim a přihnojení organickým hnojivem (hnůj, kompost, nebo HNOJÍK). Přihnojování pak pokračuje i během růstu rajčat. První přihnojení by mělo být do týdne od výsadby.

Co pěstovat na hnojí

Naše tipy jak hnojit zahradu

Nyní aplikujte chlévský hnůj. Na 1 m2 třeba dát cca 4 až 6 kg hnoje, přičemž ho okamžitě zaryjeme, ať z půdy zbytečně neuniká dusík. Do takto vyhnojené zahrady můžete vysadit brambory, pórek, rajčata, okurky, papriku, celer, košťáloviny kromě kedlubny, dýně, cukety či melouny.

V zimě se dá ve skleníku pěstovat například kapusta kadeřávek, růžičková nebo hlávková kapusta, těm nevadí dokonce ani mráz. Těšit se můžete dokonce i z cibule a vyzkoušet můžete třeba i různé druhy salátu či špenát.Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy můžeme vysévat mrkev, kořenovou i naťovou petržel, cibuli a včetně šalotky, zimní odrůdy česneku (paličák i nepaličák), košťálovin (např. květák Arktur a hlávková kapusta Arkta) a také přezimující špičaté zelí.

Jakou zeleninu pěstovat ve stínu : Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější.