Antwort Co se rozumí pod pojmem nekalé obchodní praktiky? Weitere Antworten – Co se rozumí pod pojmem agresivní obchodní praktiky

Agresivní (tedy nekalou a zakázanou) obchodní praktikou se rozumí jednání, které s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele.Setkali jste se s nekalou obchodní praktikou Kam se v takovém případě obrátit

CO	nekalá obchodní praktika
KDO	spotřebitel
JAK ŘEŠIT	podat podnět
KDE KONKRÉTNĚ	Česká obchodní inspekce
ZÁKONY	zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.

Jak se bránit nekalým obchodním praktikám : V daném případě člověk nesmí zpanikařit, a i přes naléhání podnikatele je třeba nabídku slušně odmítnout či požádat například o zaslání veškerých obchodních podmínek, ceníku či informací souvisejících s nabízeným produktem či službou.

Co znamená nekalá obchodní praktika

Podle definice zákona o ochraně spotřebitele je obchodní praktika nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Taková praktika je zakázána.

Jak se jmenuje zakon ktery stanovuje co se oznacuje za nekalou obchodni praktiku : Dnes je problematika nekalých obchodních praktik upravena v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele spolu s přílohami č. 1 a č. 2 tohoto zákona, který vymezuje výčet nekalých a agresivních obchodních praktik.

Nekalou soutěží, tak jak ji vymezuje generální klauzule obsažená v § 2976 občanského zákoníku, je jednání v hospodářském styku způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže . Nekalá soutěž se zakazuje.

Směrnice 2005/29/ES rozlišuje dvě kategorie obchodních praktik, které jsou nekalé, pokud kvůli nim průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí k nákupu, které by tento spotřebitel jinak neučinil: klamavé obchodní praktiky (záměrné nebo opomenutí) a agresivní obchodní praktiky.

Kdo řeší nekalou soutěž

K podáním směřujícím do oblasti ochrany proti NEKALÉ SOUTĚŽI Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v obecné rovině uvádí, že zákon č. 143/2000 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve svém § 1 odst.Vyvolání nebezpečí záměny v sobě nese jak prvky klamavosti, tak i parazitování. Rozdíl oproti ustanovení o klamavém označení zboží nebo služeb spočívá v tom, že se jedná o klamání ve vztahu k subjektu, nikoliv ohledně původu a určitého zboží nebo služby jako v případě ustanovení o klamavém označení zboží nebo služeb.Vedle samotných soutěžitelů, kterým nekalá soutěž působí újmu, mohou uplatnit právo, aby se rušitel nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, také právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů (např. obchodní komory) nebo zákazníků (např. sdružení na ochranu spotřebitele).

Zatímco právo proti omezování hospodářské soutěže je upraveno zvláštním zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, nekalá soutěž (nekalosoutěžní jednání) je upravena v ustanoveních § 2976 až § 2990 občanského zákoníku.

Kdo se může dopustit nekalé soutěže : Podle občanského zákoníku se nekalé soutěže dopustí ten, kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Soutěžitelem může být osoba fyzická a právnická, jednat se může o podnikatele i nepodnikatele.