Antwort Co nasleduje po cementování? Weitere Antworten – Kde probiha Cementovani
Cementování v kapalném prostředí – provádí se v kyanidových lázních. Probíhá velmi rychle; povrch je sycen poměrně rovnoměrně. Cementování v sypkém prostředí – provádí se ve směsi, jejímiž hlavními složkami jsou dřevěné uhlí a uhličitan barnatý BaCO3. Cementační teploty se pohybují kolem 800 až 950 C.Cementování je sycení povrchu obrobku uhlíkem.
Cementování se provádí v uhelném prášku, v tekuté cementační lázni nebo v plynu, cementační teplota se pohybuje nad Ac3, tj. mezi 850 – 930oC. Všeobecně se cementuje do hloubky 0,5 – 1 mm, maximálně do hl. 1,5 mm.Tepelné zpracování je řízený proces používaný ke změně mikrostruktury materiálů, jako jsou kovy a jejich slitiny, jehož účelem je poskytnout materiálům vlastnosti, které prodlužují životnost výsledných součástí – například zvýšení tvrdosti povrchu, odolnosti vůči teplotě, tažnosti a pevnosti.
Co to je kalení : Kalení je způsob tepelného zpracování ocelí (austenitické oceli a ostatní kovy kalit nelze). Při něm se ocel ohřeje na tzv. kalící teplotu, a poté se prudce ochlazuje. Tím získává lepší mechanické a fyzikální vlastnosti.
Jak až čeho se vyrábí ocel
Výroba oceli
Ocel se tradičně vyrábí zkujňováním surového železa s přísadou ocelového šrotu anebo pouze z ocelového šrotu v obloukových pecích. Během výroby se ve vsázce snižuje obsah uhlíku, fosforu a síry. Přípravu oceli lze rozdělit do dvou fází.
Co to je Cementovani : Cementace je proces zpevňující povrch, při kterém se difúzně přidává uhlík do povrchu ocelových dílů. To se uskuteční prostřednictvím ohřevu oceli nad transformační teplotu po stanovenou určitou dobu a v kontrolované nauhličující pracovní atmosféře .
Popouštění je tepelné zpracování oceli, během něhož se vhodným ohřevem ovlivňují její vlastnosti, zejména se odstraňuje vnitřní pnutí po předchozím kalení. Ocel se téměř vždy po kalení popouští.
Jak zvýšit tvrdost oceli Tvrdost oceli se získává ohřevem materiálu na austenizační teplotu 790-1200 °C s následným rychlým zchlazením (kalení) a popouštěním oceli.
Proč se Žíhá
Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.Po kalení následuje popouštění, tj. ohřev na teplotu pod A1, výdrž a ochlazení. První operací při zušlechťování je ohřev oceli nad teplotu A3, nad níž probíhá přeměna feriticko-perlitické struktury na austenit, austenitizace.Martenzit je přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α. Vysoká tvrdost a pevnost patří mezi jeho základní vlastnosti. Vzniká jako podchlazený tuhý roztok při kalení. Při jeho vzniku dochází k bezdifúzní střihové přeměně a rychlost tvorby zárodků je přibližná rychlosti zvuku v kovech.
Legováním oceli se mění vlastnosti a kvalita oceli – do oceli se přidává chrom, nikl, mangan a další prvky, jejichž různým poměrem se mění tvrdost a pevnost oceli.
Jak se nazývá proces výroby oceli : Dnes se ocel vyrábí metalurgickým procesem, během kterého se odstraňuje přebytečný uhlík a další nežádoucí prvky jako je fosfor a síra a dodáním žádoucích prvků, třeba manganu, hliníku či křemíku a dalších. Surové železo se vyrábí ve vysokých pecích redukcí oxidů železa obsažených v železné rudě.
Jak se kalí ocel : Kalení je způsob tepelného zpracování feritických ocelí (austenitické oceli a ostatní kovy kalit nelze). Při něm se ocel ohřeje na tzv. kalící teplotu, a poté se prudce ochlazuje. Tím získává lepší mechanické a fyzikální vlastnosti.
Co je kalení a popouštění
Procesy kalení se používají k vylepšení určitých mechanických vlastností součástí, aby byly zcela vhodné pro zamýšlené použití. Popouštění je tepelné zpracování při nízké teplotě (150 °C až 700 °C), které má odstranit pnutí a křehkost způsobenou kalením, a umožnit dosažení požadovaných mechanických vlastností.
Ocel se obvykle dále zušlechťuje vhodným zpracováním (kalením, popouštěním) nebo povr- chovou úpravou (nátěry, pokovení, pasivace apod.). Prudkým ochlazením (kalením) se získává ocel velmi tvrdá, ale křehká. Pomalým zahříváním na 250 až 300 °C (popouštěním) se křehkost odstraní, ocel však zůstává tvrdá.Kalením se zvětšuje tvrdost a pevnost v tahu.
Na tvrdost oceli po zakalení má největší vliv obsah uhlíku. Kalit se dají pouze oceli s obsahem více než 0,25%C, protože u ocelí s menším obsahem C nedojde při ochlazování k vytvoření martenzitické struktury.
V čem se kalí ocel : Podle druhu oceli se kalí do různého prostředí: Kalení do vody – voda má silný ochlazovací účinek, používá se pro uhlíkové oceli Kalení do oleje – olej chladí pomaleji, používá se pro slitinové oceli Kalení na vzduchu – vzduch chladí nejpomaleji, probíhá u tzv.