Antwort Co jsou vnější činitelé? Weitere Antworten – Čím se liší vnitřní a vnější přírodní činitelé ve svém působení na zemský povrch

Co jsou vnější činitelé?
Vnitřní přírodní činitelé způsobují vznik různých tvarů zemského povrchu, např. utvářejí pohoří. Vnější činitelé způsobují narušování a postupné zarovnávání zemského povrchu. Proces vzniku pohoří, nebo jeho následné zarovnávání trvá až milióny let.Vnitřní a vnější přírodní činitelé

  • Vrásnění
  • Kerná /zlomy/ činnost.
  • Zemětřesení
  • Sopečná činnost.

Zemské tvary vznikají působením endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) činitelů. Vnější jsou např. vítr, voda, ledovec.

Co je to vnější geologické děje : Exogenní (vnější) geologické pochody

Zabývá se procesy, které probíhají na zemském povrchu a formují jej – např. činnost vody, větru, ledovců, krasové jevy, zvětrávání, transport a hromědění materiálu.

Které exogenní vnější síly působí na povrch ČR

Svahové pohyby, geologická činnost vody, ledovců a větru se řadí k nejvýznamnějším exogenním procesům, které se v našich podmínkách uplatňují.

Co jsou vnější přírodní činitelé : Na zemský povrch působí nejen vnitřní činitelé, ale i činitelé vnější. Jsou to: – voda, vítr, teplota, rostliny, živočichové a člověk. matečná hornina, na konci procesu jsou zvětraliny.

Při orogenezi dochází k tomu, že se dvě litosférické desky srazí a jedna se začne podsouvat pod druhou (kolize, subdukce). Během procesu dochází vlivem ohromných tlaků a teplot ke vrásnění a tavení hornin, které má za následek vyzdvihování oblastí, které se stávají pohořími.

horizontální (vodorovná) členitost se používá při určování členitosti pobřeží (ostrovy, poloostrovy, zálivy, průlivy atd.)

Jaký je rozdíl mezi vnitřními a vnějšími geologickými ději

Geologické děje souvisejí s postupnými proměnami vesmírných těles, bezprostředně se s nimi lze setkat na Zemi. Mohou se odehrávat na povrchu (pak se označují jako vnější geologické děje) či pod povrchem (vnitřní geologické děje).Zvětrávání můžeme rozdělit podle převládajícího typu působící síly na: fyzikální (mechanické), chemické, biologické.Exogenní (vnější) geologické pochody

Zabývá se procesy, které probíhají na zemském povrchu a formují jej – např. činnost vody, větru, ledovců, krasové jevy, zvětrávání, transport a hromědění materiálu.

Chceme-li udržet blánu v rovnováze v napjatém stavu, musíme kolmo na ni působit dostatečně velkou silou. Tato síla se nazývá povrchová síla a je přímo úměrná délce okraje povrchové blány. σ značí povrchové napětí kapaliny, l je délka příčky.

Co to je zvětrávání : Zvětrávání je označení pro proces, při kterém dochází k působení chemických, fyzikálních, či biologických sil na obnažené horniny. Zvětrávání může v průběhu miliónů let vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vedou k celkovému přetvoření tváře krajiny.

Co je Kerná činnost a jak vznikají Kerná pohoří : Tato pohoří vznikla vyzdvižením zemské kůry a jejím následným rozlámáním. Díky absenci masivního bočního tlaku nedosahují tato pohoří výrazné nadmořské výšky – maximálně 3 000 metrů. Při zlomu zemské kůry může místo poklesu dojít k posunu do strany, označovanému jako přesmyk ker.

Co je vertikální a horizontální

Svislý a vodorovný směr (též vertikální a horizontální) je koncept používaný ve fyzice, matematice a příbuzných oborech (geografie, astronomie a podobně). Svislý směr je takový, který je shodný se směrem gravitační síly, zatímco vodorovný směr je na něj kolmý (tedy ve směru ustálené vodní hladiny).

Horizontální poloha je poloha, ze strany na stranu, neboli vodorovně.Vnější geologické děje probíhají na povrchu Země (a případně dalších vesmírných těles) a jsou zásadním způsobem zodpovědné za podobu krajiny. Vlivem vnějších geologických činitelů dochází ke zvětrávání. Zvětrávání spojené s odnosem materiálu se označuje jako eroze.

Co je to mrazové zvětrávání : mrazové zvětrávání mechanické působení puklinového i kapilárního ledu v horninách. Opakované tání a mrznutí (regelace) vedou k mechanickému rozpadu hornin (moře kamenné) a také významně ovlivňují vývoj půd – vznikají např. viz polygonální půdy, viz ledové klíny atd.