Antwort Co jsou porifera? Weitere Antworten – Co je Porifera

Houbovci (Porifera, z lat. porus = otvor, řec. forein = nosit) či také houby (neplést s říší Fungi) nebo živočišné houby jsou jednodušší, většinou mořští živočichové s vakovitým tělem. Výjimečně mohou dosahovat průměru až 2,5 metru (druh Xestospongia muta).Spongin je druh kolagenu. Podobně jako ten je i spongin vláknitého tvaru a nerozpustný ve vodě, jedná se tedy o skleroprotein. Spongin tvoří oporné pletivo většiny živočichů z kmene houbovců (Porifera), zvláště pak těch z třídy rohovití (Demospongiae). Spongin dodává houbě ohebnost.Gemule jsou hypotetické částice určené pro přenos rysů z rodiče na potomka, které vymyslel Charles Darwin před objevením chromozomů, DNA, genů a jejich dědičných funkcí. Měly být podle něj vylučovány z různých buněk těla a přenášet jejich podstatu do pohlavních orgánů, čímž se pak přenesly do vlastností potomka.

Jak dýchají houbovci : Dýchání: celým povrchem těla Rozvod látek po těle: jen velmi omezený, živiny z entodermu do ektodermu transportují měňavkovité buňky v mezoglee Vylučování: celým povrchem těla Nervová soustava ani smyslové orgány nejsou vyvinuty.

Kde žijí Porifera

Čím se živí houby : Houby nejsou rostliny. Neumějí fotosyntézu, nemají kořeny, listy ani květy. Živí se mrtvými, ale také živými rostlinami a živočichy. V živých organismech se chovají buď paraziticky, a tím své hostitele zabíjejí (pak nastoupí saprofyté), nebo symbioticky, a tedy na způsobu obživy s hostitelským druhem spolupracují.

Láčkovci (Radiata) či dvojlistí (Diblastica/Diploblastica) je parafyletické seskupení bazálních živočichů, do něhož se řadí žahavci (včetně dříve oddělovaných rybomorek a kaviárovek) a žebernatky a případně houbovci, vločkovci a sporné salinely, prokáže-li se jejich existence a nebudou-li zařazeny mezi Bilateria.

Povrch houbovců je poset drobnými póry (tzv. ostie), jimiž živočich nasává vodu, která pak odchází větším otvorem v horní části zvaným osculum.

Kde žijí porifera

Živočišné houby (lat. Porifera) patří mezi nejprimitivnější mnohobuněčné organismy, zároveň ale představují nejstarší mnohobuněčné organismy na Zemi, objevují se již v proterozoiku. Žijí převážně v mořích, ale jsou známí i sladkovodní zástupci.Láčkovci (Radiata) či dvojlistí (Diblastica/Diploblastica) je parafyletické seskupení bazálních živočichů, do něhož se řadí žahavci (včetně dříve oddělovaných rybomorek a kaviárovek) a žebernatky a případně houbovci, vločkovci a sporné salinely, prokáže-li se jejich existence a nebudou-li zařazeny mezi Bilateria.Houbovci se živí filtrováním drobných částic a organismů z vody. Spoléhají se na stálý průtok vody, který jim umožňuje obživu. Filtrují z mořské vody organické částice či nečistoty (detrit = neživá organická hmota) a také mikroskopický plankton.

U mnohých hub vyrůstá z podhoubí plodnice. Systém podhoubí může dosáhnout obrovských rozměrů. Největší houbou a možná vůbec největším žijícím organismem na světě je dřevokazná václavka smrková (Armillaria ostoyae syn. Armillaria solidipes).

Jak vzniká houba : Houba vyrůstá ze spory, což je něco jako houbové semínko. Když se semínko uchytí v příhodném prostředí, vytvoří se z něj hyfy. Ty se všelijak větví a spojují s ostatními hyfovými vlákny. Pak vzniká podhoubí, ze kterého může vyrůst houba.

Co je jedlá houba : Jako jedlé houby jsou označovány plodnice některých druhů makroskopických hub. Jedlost hub je stanovena pomocí kritérií, která zahrnují především nepřítomnost jedovatých látek, poživatelnost a žádoucí chuť. Jedlé houby se konzumují pro svou nutriční a kulinářskou hodnotu.

Co to jsou Diblastika

Diblastika (česky Dvojlistí) jsou živočichové, jejichž těla jsou tvořena dvěma zárodečnými listy – ektodermem a entodermem. Z těchto zárodečných listů se vytvoří všechny tkáně a orgány. Patří sem vločkovci, houbovci, žahavci, žebernatky a morulovci.

Diblastica – živočichové, jejichž vývoj zůstává na úrovni dvou zárodečných listů – ektodermu a entodermu. Triblastica – živočichové, u nichž se postupně vytváří i třetí zárodečný list – mezoderm (blast.)Vajíčko (latinsky ovum) je samičí pohlavní buňka. Slouží k pohlavnímu rozmnožování organismů a nese genetický materiál matky. Když dojde k oplodnění (splynutí se samčí pohlavní buňkou), vzniklá buňka se nazývá zygota. Proto říkáme, že zygota vznikne splynutím vajíčka a spermie.

Co je to Caecum : Slepé střevo (lat. intestinum caecum) je slepý výběžek a část tlustého střeva, která spojuje poslední oddíl tenkého střeva zvaný kyčelník (ileum) se vzestupným tračníkem (colon ascendens). Do slepého střeva (caecum) ústí malý červovitý přívěsek – apendix (appendix).