Antwort Co je vzor u přídavných jmen? Weitere Antworten – Co je rod u přídavných jmen

Co je vzor u přídavných jmen?
jména přivl. poznáme podle rodu podstatného jména, které přídavné jméno blíže určuje. Např. matčin bratr (mužský rod životný), matčin dům (mužský rod neživotný), matčina šála (ženský rod), matčino kolo (střední rod).Přídavná jména vyjadřují vlastnosti podstatných jmen nebo zpřesňují či jinak vymezují jejich význam. Skloňují se. Ve větě plní nejčastěji roli přívlastku shodného, ale mohou být i doplňkem či jmennou částí přísudku. Určují se u nich mluvnické katerogie pádu, čísla a rodu a dále vzor.Přídavná jména s koncovkami -ovo, -ova, -ův jsou přivlastňovací a skloňujeme je podle vzoru otcův, matčin. Ptáme se: Čí děti – sousedov-i/-y. Jedná se tedy o přídavné jméno přivlastňovací.

Jak poznat vzor mladý : Tvrdá přídavná jména – jsou často zakončena na „y“, ale ne vždy! Skloňují se podle vzoru mladý, který je označován jako tzv. tvrdý vzor. Vždy je spolehlivě poznáme tak, že mění svůj tvar podle rodů: milý chlapec, milá dívka, milé dítě – stejně jako mladý: mladý muž, mladá žena, mladé dítě.

Jaké jsou vzory u přídavných jmen

Přídavná jména v češtině se dělí na tvrdá (skloňují se podle vzoru mladý), měkká (jarní) a přivlastňovací (otcův, matčin). U některých tvrdých přídavných jmen lze tvořit i krátké (jmenné) tvary: hladový – hladov, šťastný – šťasten, které se však užívají jen v 1. a výjimečně 4. pádě.

Jak se rozdělují přídavná jména : Přídavná jména rozlišujeme na měkká, tvrdá a přivlastňovací. Rozlišování měkkých a tvrdých přivlastňovacích jmen je důležité například pro správné psaní koncovek. Měkká přídavná jména – poznáme je především tak, že při změně rodu se tvar přídavného jména nezmění (tzn.

Kdy se píše Ovi a ovy

Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.Poznáme je podle měkkého zakončení v 1. pádě jednotného čísla rodu mužského. Například zimní, sloní, jelení. Končí-li přídavné jméno obojetnou souhláskou a jeho tvary se na konci žádného rodu nemění – cizí muž – cizí žena – cizí dítě – skloňujeme jej podle vzoru jarní.Uši jsou rodu ženského a skloňujeme je podle vzoru kost.

Jak poznáme, který vzor použít

Určíme rod podstatného jména.
Podíváme se, zda jméno končí na souhlásku/samohlásku.
Pokud končí např. na souhlásku, vybíráme ze vzorů, které končí také na souhlásku.
Řekneme si jméno ve 2. pádě. Podle něj pak vybereme vzor, jehož 2. pád končí stejně.

Jaké jsou vzory mužského rodu : U rodu mužského životného máme na výběr ze vzorů: pán, muž, předseda, soudce – je ovšem nutné nejprve rozhodnout, zda je určované jméno životné nebo neživotné. Pro jména životná můžeme použít pouze vzory: pán, muž, předseda a soudce.

Jak vysvetlit přídavná jména : Přídavná jména (latinsky adjektiva) jsou slovním druhem, který vyjadřuje vlastnosti osob (chytrý chlapec), zvířat (chlupatý pes) nebo jevů (kulatý stůl) či vztahy přivlastnění – kdo co vlastní (Matčino zrcátko). Přídavná jména tedy rozvíjí, doplňují nebo blíže určují jména podstatná.

Jak se ptát na přídavná jména

Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů označených podstatným jménem. Shodují se s nimi v pádě, čísle a rodě. Ptáme se na ně otázkami jaký/á/é, který/á/é, čí

Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.Jak poznáme, který vzor použít

Určíme rod podstatného jména.
Podíváme se, zda jméno končí na souhlásku/samohlásku.
Pokud končí např. na souhlásku, vybíráme ze vzorů, které končí také na souhlásku.
Řekneme si jméno ve 2. pádě. Podle něj pak vybereme vzor, jehož 2. pád končí stejně.

Co je za vzor děti : podstatné jméno dítě je v češtině poměrně výjimečné, protože má pro každé číslo jiný rod. V jednotném čísle (tedy dítě) je rodu středního a skloňujeme ho podle vzoru kuře. V množném čísle je v podstatě rodu ženského a skloňujeme ho podle vzoru kost.