Antwort Co je to substantiva? Weitere Antworten – Co je to Substantivizovaná adjektiva

U některých formálně adjektivních slov předpokládáme substantivní funkci (proces substantivizace adjektiv). Jsou to například: bytná, hajný, hostinský, (nad)lesní, pokladní, pokojská, ponocný, vrchní, výčepní, účetní.Speciální skupinu d.s. tvoří ↗substantiva verbální, což jsou jména odvozená ze slovesného kmene podle některých analýz bisufixálním komplexem ‑n‑í‑/‑t‑í‑, podle jiných analýz sufixy ‑ní‑/‑tí‑, nazývaná též kmenové deriváty n.neživ., má ž., mé s.). Zpodstatnělá přídavná jména tvoří dvě samostatná heslová slova (např. vrátný, vrátná). Odvozená slova tvoří, až na výjimky (viz položka příbuzná slova), samostatná hesla.

Co to znamená verbální : Verbální komunikace (z lat. verbum, slovo) znamená komunikaci prostřednictvím jazyka a řeči. Verbální komunikace charakterizuje člověka vůči jiným společensky žijícím živočichům, a s nimiž ho naopak spojuje komunikace neverbální (nonverbální) – komunikace gesty, mimikou a podobně.

Co jsou názvy vlastnosti

Jsou to jména vlastností. Podle ↗OTS vznikají ↗transpozicí z adjektiv, a to k označení vlastností pojímaných jako nezávislé entity: dobrý > dobro. Takto vzniklá abstrakta mohou označovat i konkrétní nositele vlastností a díky této konkretizaci mohou mít pl.

Co vyjadřuje přídavné jméno : Označují vlastnosti podstatných jmen a vztahy vlastnictví. Ptáme se na ně otázkami JAKÝ, KTERÝ, ČÍ Příklady přídavných jmen: starý, pěkný, dlouhá, Petrův, bobří, odvážná, chorvatský.

Podstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.

Verbální učení

Tímto typem učení se dítě učí zvládat slova a vhodně je používat. Nedostatky v řeči zpomalují myšlení a znesnadňují navazování sociálních kontaktů.

Co je to verbální myšlení

Verbální myšlení popisuje schopnost člověka zacházet s jednotlivými písmeny, slovy, ale také se vztahy mezi pojmy. Je založeno na pochopení a znalostech zákonitostí jazyka jako celku, a to v mluvené i psané podobě.Podstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Přídavná jména vyjadřují vlastnosti podstatných jmen nebo zpřesňují či jinak vymezují jejich význam. Skloňují se. Ve větě plní nejčastěji roli přívlastku shodného, ale mohou být i doplňkem či jmennou částí přísudku. Určují se u nich mluvnické katerogie pádu, čísla a rodu a dále vzor.

Jak se ptá na přídavné jméno : Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů označených podstatným jménem. Shodují se s nimi v pádě, čísle a rodě. Ptáme se na ně otázkami jaký/á/é, který/á/é, čí

Jak najít podstatné jméno : Patří sem jak názvy obecné (holčička, kočka, babička), tak názvy vlastní (Jitka, Mikeš, Iva). Podstatná jména poznáme také podle toho, že si na ně můžeme ukázat: TEN, TA, TO, případně TI, TY a TA. Například: ten medvěd, ta medvědice,to medvídě, ti medvědi, ty medvědice a ta medvíďata.

Na co se dělí podstatná jména

podstatná jména můžeme dělit na konkrétní (názvy osob, zvířat a věcí) a abstraktní (názvy vlastností, dějů a stavů). Konkrétní můžeme dále ještě dělit na obecná (například pes, muž) a osobní (Alík, Karel). Dále existují například podstatná jména hromadná (listí) a pomnožná (kalhoty.

Kognitivní učení probíhá v rámci zpracování informací, poznávání a porozumění různých vztahů i obecnějších pravidel, která za daných podmínek platí. Kognitivní učení je předpokladem rozvoje poznávacích procesů i jejich adekvátního využívání.Mezi základní formy řadíme geneticky naprogramované typy učení, klasické podmiňování, operantní podmiňování a mezi komplexní pak učení vhledem, sociální učení a internalizační procesy. Geneticky naprogramované typy učení jsou habituace, senzibilizace, imprinting a explorační chování.

Co je to logické myšlení : Logickým myšlením označujeme myšlení, které vychází z formální logiky. Jeho pravým opakem je pak intuitivní myšlení, při kterém vědomě neuvažujeme, ale jednáme náhle. Na logickém myšlení můžeme zapracovat, neboť nervové spoje v mozku se vytvářejí po celý život.