Antwort Co je to smyslový vjem? Weitere Antworten – Co je to Čiti

Čití je psychický proces, který podává nejjednodušší a nejzákladnější informace z vnějšího i vnitřního prostředí a uskutečňuje se prostřednictvím analyzátorů. Počitek je výsledkem čití, je to odraz jednotlivé vlastnosti (předmětu, jevu), který působí na náš receptor.Vjem je odraz předmětů nebo jevů jako celku. Vzniká pouze přímým působením podnětů na naše smyslové orgány (Př.: pomeranč – vnímáme jeho velikost, tvar, barvu, vůni i jeho chuť).Počitek = výsledný prvek jednoho analyzátoru (smyslu). Počitek tvoří obraz jednoho znaku vnímaného předmětu (např. žlutá barva). Mozek jednotlivé počitky spojí – vznikne vjem.

Co to je vjem : Vjem je výsledek vnímání (percepce), patří mezi kognitivní psychické procesy. Je to celistvý smyslový odraz jevu či předmětu ve vědomí jedince, spojení mezi lidským vědomím a objektivním materiálním světem. Na rozdíl od počitků vjem vyžaduje předchozí zkušenost, která umožní lidskému mozku rozpoznat, o co se jedná.

Co je hluboké čití

Hluboké čití (šlachové, svalové, kloubní spolu s analyzátorem vestibulárním) nás informuje o tlaku, vibraci, poloze a pohybu. Vyšší funkcí čití je gnosie respektive stereognosie = schopnost určit hmatem prostorové vlastnosti předmětu.

Co je to vědomí : Vědomí (od věděti) je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost. Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti (vnímání, myšlení, cítění, vyjadřování, paměť, pozornost atd.) a do jisté míry je řídí.

Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.

Vnímání (též percepce) zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání). Vnímání je subjektivním odrazem objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů. Umožňuje základní orientaci v prostředí, respektive v aktuální situaci.

Jaké jsou poruchy vnímání

VNÍMÁNÍ (PERCEPCE) A JEHO PORUCHY

Nepatologické změny vnímání – smyslové klamy, Purkyňovy paobrazy, eidetismus, živá představa, pareidolie (zpodobňování), synestezie. Iluze – falešné vjemy vyvolané reálným podnětem, jehož vnímání je zdeformováno, člověk je přesvědčen o pravosti svých vjemů.Výborem se obvykle nazývá užší sbor, do nějž je zvoleno či jmenováno pouze několik členů ze širšího sboru, nebo širšího vedení organizace. Jako výbor se někdy označuje též jiné zastupitelstvo, tedy sbor zmocněný k zastupování určité územní veřejnoprávní korporace (stát, obec, kraj, městská část).Statestézie (polohocit) se vyšetřuje pasivní změnou polohy segmentu. Vyšetřovaná osoba má zavřené oči a má určit do jaké polohy byla nastavena její dolní končetina či její část. U vyšetření kinestézie (pohybocitu) má pacient zavřené oči. Vyšetřující velmi pomalu mění polohu segmentu v určitém směru.

Taktilní povrchové čití je vyšetření reakce pacienta na ostrý a tupý/jemný stimul. Algické povrchové čití je vyšetření reakce pacienta na bolestivý stimul – bodnutím nebo štípáním. Termické čití rozlišuje teplo a chlad. Vyšetřuje se přikládáním zkumavky s horkou, studenou vodou, či ledovou tříští.

Co je to Sopor : Sopor je druhý stupeň kvantitativní poruchy (tzv. zastřeného) vědomí, těžší než somnolence, lehčí než kóma. Pacient je ve stavu podobném hlubokému spánku, ze kterého je ho možné probudit jen na krátký čas intenzívním podnětem (většinou bolestivým).

Co to je Koma : Kóma je nejtěžší forma kvantitativní poruchy vědomí, jedná se o stav hlubokého bezvědomí. Na Glasgowské stupnici hloubky bezvědomí odpovídá 8 a méně bodům.

Jaké máme druhy představ

Druhy představ

• zrakové
• sluchové
• chuťové
• hmatové
• představy pohybu.

Fantazie. Fantazií (z řec. fantasma, obraz, vidění, přelud) rozumíme rozvinutou představivost či obrazotvornost, silně uvolněnou od všech zkušeností. V psychologii se zkouší například tak zvaným Rorschachovým testem, sérií obrázků nepravidelných inkoustových skvrn.Smyslové vnímání se děje pomocí smyslových orgánů. Lidé mají pět smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat, ke kterým využívají příslušné smyslové orgány. Výsledkem vnímání jsou počitky a vjemy, které jsou sumou několika počitků.

Jak daleko může člověk vidět : Když kýchne člověk za volantem, ujede při běžné městské rychlosti 14 metrů poslepu. Zdravé lidské oči dovedou odlišit drobné předměty na vzdálenost asi 80 metrů. Světlo svíčky je možné vidět na vzdálenost až 30 km.