Antwort Co je podstatne jméno Latkove? Weitere Antworten – Jak se pozná podstatné jméno
Podstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.Jako jména pomnožná označujeme podstatná jména, která mají pouze nebo převážně tvary množného čísla, přičemž svými tvary mohou označovat jak množství, tak jednotlivinu (např. záda, plavky, nůžky).Podstatná jména mění svůj tvar. Ptáme se na ně pádovou otázkou. Kdo
Jak poznam hromadne podstatne jméno : Jména hromadná
Podstatné jméno hromadné pojmenovává soubor (souhrn, celek) počitatelných jednotlivin téhož druhu, což se vyjadřuje i slovotvornými prostředky, příponami: ‑í, ‑oví, ‑stvo, ‑ctvo (listí, stromoví, panstvo, námořnictvo).
Jaké máme podstatná jména
V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).
Jak udělat ze slovesa podstatné jméno : Podstatná jména slovesná jsou odvozena ze slovesného tvaru:
- u sloves, která nemají příčestí trpné, za pomoci přípony -nutí (např. procitnout – procitnutí, stárnout – stárnutí apod.),
- u sloves s příčestím trpným končícím na -en za pomoci přípony -ení (např.
Jména látková označují hmotu nebo látku, která se jeví jako nerozčleněný celek. Tvary jednotného čísla označují látku bez ohledu na její množství (litr, hrnek, gram atd.). Příklady: písek, mouka, pivo, zlato. Jména hromadná jsou názvy lidských a zvířecích kolektivů, rostlinných porostů, souborů věcí a přírodních jevů.
podstatná jména můžeme dělit na konkrétní (názvy osob, zvířat a věcí) a abstraktní (názvy vlastností, dějů a stavů). Konkrétní můžeme dále ještě dělit na obecná (například pes, muž) a osobní (Alík, Karel). Dále existují například podstatná jména hromadná (listí) a pomnožná (kalhoty.
Jak se zeptat na podstatne jméno
pád. Pokud určujeme pád podstatného jména, je lepší se vždy ptát celou pádovou otázkou, tedy kdo, co Místo jen kdo nebo co.1. Podstatná jména – jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. Ukazujeme si na ně slovy ten, ta, to (např. teta, pes, dům, píle, kreslení…).V češtině máme následující hlavní vzory:
- mužský rod. životný: pán, muž, soudce, předseda. neživotný: hrad, stroj.
- ženský rod: žena, růže, píseň, kost.
- střední rod: město, moře, kuře, stavení
U podstatných jmen určujeme následující kategorie: pád, číslo, rod a vzor.
Jak se zeptat na pady : Při učení správného pořadí pádových otázek si můžeme pomoci skandováním. Skandujeme vždy název pádu a pádovou otázku (například 1– pád – kdo, co; 2. pád – koho, čeho). Učitel nebo rodič vždy předříkává správnou podobu, aby si děti zapamatovaly pádové otázky ve správném pořadí.
Co jsou to Latkova podstatná jména : Jména látková označují hmotu nebo látku, která se jeví jako nerozčleněný celek. Tvary jednotného čísla označují látku bez ohledu na její množství (litr, hrnek, gram atd.). Příklady: písek, mouka, pivo, zlato.
Jaké jsou druhy podstatných jmen
podstatná jména můžeme dělit na konkrétní (názvy osob, zvířat a věcí) a abstraktní (názvy vlastností, dějů a stavů). Konkrétní můžeme dále ještě dělit na obecná (například pes, muž) a osobní (Alík, Karel). Dále existují například podstatná jména hromadná (listí) a pomnožná (kalhoty.
V češtině rozlišujeme 7 pádů:
- pád. nominativ. Kdo Co Pracuje jako dělník.
- pád. genitiv. Koho Čeho Cesta vedla z města.
- pád. dativ. Komu Čemu Navzdory počasí přišel včas.
- pád. akuzativ. Koho Co Viděl lupiče krást.
- pád. vokativ. Oslovujeme, voláme. Honzo, pojď sem! Pane Vomáčko, děkuji.
- pád. lokál. O kom O čem
- pád.
Ptáme se otázkou KAM, do školy, čili použijeme čtvrtý pád.
Jaké podstatné jméno je uhlí : Podstatná jména hromadná:
Některá podstatná jména mají pouze tvar čísla jednotného, ale označují větší množství věcí (jevů) pohromadě, například: to ptactvo, to uhlí, to dříví, to žactvo, to křoví… Při skloňování mají pouze koncovky čísla jednotného, proto u nich určíme vždy číslo jednotné.