Antwort Co je Laufer? Weitere Antworten – Proč se slaví masopust

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby.února 2024 – čtvrtek 28. března 2024.Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“ či „tučňák“. V tento den měl člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“.

Kdo vede masopustní průvod : Strakáč nebo Laufer je šaškovská postava, která má obleček sešitý z velkého množství pestrobarevných záplat a na hlavě vysokou čepici zdobenou střapcem. prakticky vede celý masopustní průvod.

Jak se jmenuje Konec masopustu

Masopust vrcholil v posledních třech dnech – v neděli, pondělí a úterý před Popeleční středou. V lidovém prostředí se toto období nazývalo končiny, fašank, poslední masopust, ostatky nebo šibřinky.

Proč se na konci masopustu hoduje : Ve středověku křesťanští mravokárci masopust odsuzovali. Nelíbilo se jim povykování, převlékání za maškary, velké hodování a pití alkoholu. Zabránit mu ale nemohli. Jako den jeho ukončení určila masopustní úterý, které předcházelo popeleční středě.

Kynuté těsto na koblihy se zadělává z kvalitních čerstvých surovin, a platí to i pro mouku. Obecně se preferuje hladká (nebo polohrubá) mouka s vysokým obsahem lepku, který umožní vypracování pružného a nadýchaného těsta. To pak bravurně zvládne kynutí, ale taky smažení, při kterém ještě trochu povykyne.

Masopust 2024 se letos koná 13. února.

Co to jsou fašanky

Co že to je Fašanky! Fašanky zde na Valašském Klobucku označují třídenní svátek ukončující období masopustu. Poslední tři dny masopustu, tedy neděle, pondělí a úterý se konají průvody masek a taneční zábavy.Masopust však lidé slavili již ve středověku. Lidé se převlékali zpravidla do zvířecích masek, které plnily svoji důležitou symboliku. Člověk na sebe společně s převlekem převzal nejen zvířecí podobu, ale také zvířecí vlastnosti a sílu. Masky představovaly plodivost a poukazovaly také na smrtelnost člověka.Z družiny strakáčů se svou úlohou vyděluje laufr. Ten je obvykle oděný v bílých šatech, při masopustní obchůzce jde společně se svou ženuškou v čele a jako mluvčí celé veselé společnosti dojednává vstup maškar do jednotlivých domácností.

Základní kvasnicové těsto se připravuje trochu řidší než na koblihy. Aby při smažení nesálo příliš tuku, přidává se trochu rumu, nejlépe místního jindřichohradeckého. Vykynuté těsto se roztáhne na pracovní desku, vykrájí se malé bochánky a nechají se dokynout.

Jak dlouho kyne těsto na koblihy : Mísu s těstem zakryjeme potravinářskou fólií a necháme kynout při pokojové teplotě do zdvojnásobení velikosti (60-90 minut). Poté těsto prohněteme, znovu ho zakryjeme potravinářskou fólií a necháme ho kynout do druhého dne v lednici.

Jak se smaží koblihy : Koblihy by se neměly smažit při teplotě nad 175 °C (!)

– příliš rozpálený tuk způsobí, že se na povrchu připálí a uvnitř zůstanou syrové. Před smažením se olej nebo sádlo musí dostatečně rozehřát, jinak těsto nasaje až moc tuku. Tukem se rozhodně nešetří! Koblihy potřebují v oleji plavat a neměly by se dotýkat dna.

Jak se plní koblihy

Pro plnění syrového těsta vyválejte jeho polovinu na asi jeden centimetr vysokou placku, skleničkou si naznačte kolečka, doprostřed každého dejte lžičku zavařeniny, překryjte druhým plátem těsta a skleničkou (lépe než vykrajovátkem, protože sklenice oba pláty spojí) vypíchněte kolečka tak, aby byl džem vždy uprostřed.

Poberounský masopust. Největší fašaňk široko daleko se bude konat v sobotu 10. i v neděli 11. února 2024.Laufr – předbíhá masopustní koledníky, dojednává vstup do domu, vybíral pro ně při jejich obchůzce a taškařicích koledu. Žid/Kramář – postava parodující tehdejší potulné obchodníky a kramáře. Nezaměnitelná maska má dlouhý kabát kaftan, klobouk, velký nos a pejzy.

Co je to Klibna : Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda. Tento starobylý masopustní obyčej se posléze vyvinul v rozpustilou zábavu, při které nechybí žertování, dobrá kořalička, ale i vinšování k novému roku.