Antwort Co je Barbaris? Weitere Antworten – Jak vypadá dřišťál

Dřišťál Thunbergův Atropurpurea je druh trnitého opadavého keře, který se zespodu silně větví a vytváří kulovitý tvar. Rostlina dosahuje výšky asi 1,5-2 metrů. Výhony jsou klenuté a pokryté trny. Oválné, drobné, fialové listy, které na podzim mění barvu – do jiných odstínů červené, ale i do oranžové nebo žluté.Říká se, že dřišťály milují řez. Čím více se řežou, tím jsou bohatší a hustší, proto se nebojte váš živý plot řezat i 3x za rok (poprvé v březnu, na konci června, na začátku září).Daří se mu v propustné, humózní a vlhké půdě, jinak je poměrně nenáročný. Dřišťály se považují za otužilé keře, uplatní se i tehdy, když je vysadíme do výživné, sušší a vápenaté půdy. Dobře snáší znečištěné ovzduší. Lze je pěstovat v půdách mírně kyselých až mírně zásaditých, proto jsou vhodné téměř pro každou zahradu.

Kdy sazet dřišťál : Rostliny k výsadbě kupujeme většinou s balem v kontejnerech, sázet je tak můžeme mimo zimních měsíců po celý rok; jen stálezelené druhy je lepší kvůli možnému namrzání sázet na jaře. Dřišťály můžeme množit řízky, hřížením i semeny.

Jak rychle roste dřišťál

Roste velmi pomalu a obvykle si udržuje svoji výšku a kompaktnost. Při tvarování je ale nutné postupovat obezřetně kvůli trnům. K údržbě si tedy vezměte pevné zahradnické rukavice, které se hodí také pro manipulaci s toxickými druhy. Střih dřišťálu si naplánujte na konec léta až začátek jara.

Kam zasadit dřišťál : Dřišťál Thunberga Kelleris je pro své nízké nároky a krásný vzhled častou ozdobou zahrad. Vyplatí se ji vysadit na slunné místo, kde je barva jejích listů nejvýraznější. Upřednostňuje také propustné a úrodné půdy, které jsou neustále vlhké. Rostlina je ideální do živých plotů, živých plotů nebo jako pozadí pro květiny.

Dřišťál je ideální dřevinou na suchá a slunná stanoviště. Větvičky dřišťálu jsou trnité, a tak při správné péči o živý plot představuje tento druh neprostupnou bariéru. Keře sadíme ve vzdálenosti 50 cm od sebe.

V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.

Co vysadit kolem plotu

Vhodné je použít levanduli, šalvěj hájní, petrovskie, rozchodník, okrasné trávy… zkrátka to, co se vám líbí. Zajímavé jsou také kombinované výsadby s růžemi, levandulí (lavandula), šalvějí (salvia), kavylem (stipa) a okrasnými česneky (allium).Opět připomínámě, že povolená výška plotu (nejen) mezi sousedy je 2 metry. Pokud stavíte vyšší plot, je potřeba získat územní souhlas a k němu i souhlas souseda.Jedním z možných sporů jsou vzrostlé stromy nebo keře na hranici vašich pozemků. Podle zákona platí, že stromy, které jsou vyšší než 3 metry, musí být vysázeny minimálně 3 metry od hranice se sousedem. U stromů, které jsou nižší, pak platí minimální vzdálenost 1,5 metru.

Použít lze různé druhy tisu, jedlovce, modřínu, smrku či cypřišku.

Kdo opravuje plot mezi sousedy : Někdy ale plot stojí dlouhá léta a ani jeden ze sousedů již neví, kdo je tedy jeho vlastníkem. Pokud tuto informaci nelze zjistit a sousedé se nedokáží domluvit, pak plot patří oběma a péče o něj je společná. Veškeré opravy a údržbu tedy zajišťují společnými silami a prostředky.

Jak daleko od hranice pozemků postavit plot : Jak daleko sázet od sousedova plotu V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m.

Co lze postavit na hranici pozemku

Co můžu postavit na hranici pozemků Podle druhu zástavby mohou být rodinný dům, garáž a další stavby, které souvisí s užíváním rodinného domu, umístěny až na hranici pozemku. Ve stěně však nesmí být žádná okna ani jiné otvory. Stavební úřad však k udělení výjimky přistoupit nemusí.

podle zákona č. 89/2012 Sb. , platí, že stromy dosahující výšky 3 m by měly být vysazeny nejméně 3 metry od společné hranice, ostatní 1,5 metru. Pro vzdálenost kompostu od hranice pozemku žádné pravidlo stanoveno není. Obecně by se sousedé měli zdržet všeho, co nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžuje jiné.Nedostatek či přemíra vláhy a nedostatek hořčíku v půdě patří mezi nejčastější příčiny reznutí tújí. Rostliny jsou ale někdy i napadeny škůdci – molovkou zeravovou nebo houbou.

Co nesnáší túje : Jak již bylo zmíněno v úvodu, sazenice tůjí potřebují vlhkou půdu. Tůje navíc sucho nesnáší dobře a jakmile jí zaschnou kořeny, už se nevzpamatuje. Vlhkost půdy ovlivňuje zásadním způsobem rychlost růstu.