Antwort Co jí plejtvák? Weitere Antworten – Čím se živí velryby

Potrava. Živí se planktonem a obzvláště drobnými korýši (krilem), kterého je schopna za jediný den spořádat téměř dvě tuny, tedy asi 20 milionů těchto malých mořských členovců.Denně vypije 380 až 570 litrů velmi výživného mléka a tak není divu, že za každých 24 hodin přibere neuvěřitelných 90 kg. Po šesti měsících dochází k odstavení mláděte, v tuto dobu už měří dvojnásobek své délky při narození.Živí se většinou krilem, korýši a rybami, např. huňáčky severními nebo sledi, které loví velmi rychlými vpády do jejich pospolných hejn. Do tlamy nabírá ohromné množství vody, zavřou tlamu, vodu vypustí a ryby, které se zachytají na kosticích poté spolkne. Jeho kořistí se mohou stát i různé druhy menších chobotnic.

Čím se živí kytovci : Trávicí soustava a potrava

Všichni kytovci se živí jinými živočichy (jsou draví), ačkoli pocházejí z převážně býložravých prapředků. Přechod na živočišnou potravu si vyžádal změny v enzymatické výbavě a byl zdokumentován také na biochemické bázi.

Čím se živí plejtvák

Jaké je nejtěžší zvíře na světě : Největší ze všech: Plejtvák obrovský

Ty, jejichž existencí jsme si dnes jisti, předčí svou mohutností plejtvák obrovský, až 190 tun těžká velryba, která denně zkonzumuje okolo 4 tun drobných korýšů.

Na rozdíl od potápěčů, kteří na jedno nadechnutí vydrží pod vodou nanejvýš několik minut, si však velryba nabere zásobu vzduchu, která jí vystačí až na hodinu.

Aby byla velryba sytá, musí denně zpracovat 3 až 5 tun potravy. Během sezony trvající 4 až 5 měsíců, po kterou se kytovci „pasou“, spotřebují velcí plejtváci 450 až 750 tun potravy.

Co jí plejtvák

Potrava. Plejtvák obrovský se živí primárně krilem. Jakmile plejtvák nalezne místo s dostatečně vysokou koncentrací krilu, krátce zrychlí, rozevře svou mohutnou tlamu, do které nabere velké množství krilu společně s vodou, načež tlamu takřka zavře a na její obsah začne vyvíjet tlak pomocí jazyka a spodní části tlamy.Některé populace překonávají vzdálenost přes 7000 kilometrů, když z tropů, kde se bezpečně rozmnožují, míří do chladnějších oblastí, kde zase nacházejí více potravy. Keporkaci se živí krevetovitými korýši (krillem) a malými rybami –⁠ loví je tak, že nabírají a cedí obrovské množství vody.Kosatka dravá (Orcinus orca), známá také jako kosatka pravá či kosatka velká, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce. Požírá ryby, želvy, ptáky, ploutvonožce, žraloky a také jiné kytovce.

Potrava. Delfíni jsou masožraví, jejich jídelníček tvoří především různé druhy ryb. Loví také úhoře, chobotnice, krevety, různé korýše, měkkýše a dokonce malé žraloky. Delfíni se na lov vydávají společně, někdy ale loví i samostatně.

Jak dlouho vydrží plejtvák pod vodou : Plejtváci obvykle plavou v hloubce kolem 13 m, za potravou se ale potápějí i do hloubek přes 100 m, zaznamenaný rekord je 506 m. Pod vodou vydrží 10-21 minut. Samice rodí jednou za dva až tři roky jediné mládě dlouhé 7 m a vážící 2,5 tuny.

Které zvíře je nejvíce nebezpečné : Na internetu si můžete najít seznamy pro člověka nejnebezpečnějších zvířat. Jsou sestaveny podle počtu lidských úmrtí, které daný druh ročně způsobí. Seznamů existuje víc a mohou se od sebe lehce lišit, ale všem vévodí „obyčejní“ komáři.

Které zvíře má nejkratší život

Nejkratší život má jepice (1–3 dny), pokud ale nepočítáme dobu, kterou byla jepice larvou. Ze savců mají krátký život například potkani (2–4 roky) a křečci (2–3 roky).

I když to podle jména tak vypadá, není velryba velká ryba, ale savec. Na rozdíl od ryb, které mají žábry a stačí jim vzduch rozpuštěný ve vodě, dýchají savci plícemi, takže se musí pro svůj příděl kyslíku čas od času vynořit nad hladinu.Od začátku 20. století se pak stále více využívají sonary: zařízení pro orientaci lodí a ponorek, a také pro jejich sledování. Fungují podobně jako u velryb, tedy díky vysílání ultrazvukových signálů a přijímání jejich odrazů. Sonary má vojenské námořnictvo stejně jako rybářské lodě.

Kdo je největší savec na světě : Největším savcem světa je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Nejdelším jedincem světa, který byl kdy zaznamenán byla samice plejtváka obrovského vyplavená v roce 1909 u Grytviken (Jižní Georgie, Falklandské ostrovy) v jižním Atlantiku, která měřila na délku 33,6 m.