Antwort Co byste nebo co by jste? Weitere Antworten – Co by jsi nebo co bys

Co byste nebo co by jste?
Tvar první osoby zní správně bych (nikoliv by jsem či bysem), spisovný tvar druhé osoby je pak bys (nikoliv by jsi). Třetí osoba jednotného i množného čísla má tvar by.podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „byste“ (vy byste se zlobili, vy byste bývali nepřišli). To stejné platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, kdybyste apod.Spisovné tvary podmiňovacího způsobu jsou tvořeny zvláštními tvary slovesa být (pozůstatek starobylých aoristických tvarů tohoto slovesa) spojením s příčestím minulým, tj.: spal bych, bys, by, spali bychom, byste, by.

Co je správné aby jste nebo abyste : Odpověď není nikterak složitá: Spojku „aby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy abyste, nikoli aby jste ani abyjste. (Tvar podmiňovacího způsobu byste se „sloučí“ se spojkou aby v jediný výraz.) Abyste věděli, já to stejně udělám po svém.

Kdy se píše BY JSTE

Při vytváření podmiňovacího způsobu (konkrétně u 2. osoby množného čísla) mohou někteří pisatelé zaváhat: Píše se správně byste, by jste nebo snad byjste Odpověď není složitá: Jediný správný tvar je byste. Oba zbývající tvary (by jste, byjste) jsou hodnoceny jako chybné, potažmo hyperkorektní.

Co je spravne bychom nebo bysme : Tedy žádné „přál by jsem vám“ ani „udělali by jste“ – to jsou podoby hyperkorektní, tedy chybné. Tvar „bychom“ (respektive „abychom“, „kdybychom“) v první osobě množného čísla patří stále jako jediný do spisovné češtiny, zatímco tvar „bysme“ (potažmo „abysme“, „kdybysme“) je nespisovný.

Při vytváření podmiňovacího způsobu (konkrétně u 2. osoby množného čísla) mohou někteří pisatelé zaváhat: Píše se správně byste, by jste nebo snad byjste Odpověď není složitá: Jediný správný tvar je byste. Oba zbývající tvary (by jste, byjste) jsou hodnoceny jako chybné, potažmo hyperkorektní.

Podřadicí spojku „kdyby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy a pouze jako kdybyste, nikoli kdyby jste ani kdybyjste. Udělali byste lépe, kdybyste se do toho nepletli.

Co je bys

Informace o zkratce 'BYS'

Popis: ty jsi ale blbej=but you're stupid.Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).Je totiž potřeba si pamatovat, že zatímco dítě (v jednotném čísle) je rodu středního, děti (v množném čísle) jsou rodu ženského. Tomu odpovídají i zakončení slovesných tvarů. Vždy píšeme, že děti byly, děti si hrály, děti skákaly, děti plakaly (nikoli děti byli, děti si hráli, děti skákali, děti plakali).

Jde‑li o ženy, píšeme v příčestí ‑y: Nechtěly jsme se už hádat s manželi, vyrazily jsme proto na výlet samy. Jde‑li o muže nebo o muže a ženy zároveň, mužský rod má přednost před ženským, píšeme ‑i: Byli jsme rádi, že máme klid na sledování sportovního přenosu.

Jak poznat Nevyjádřený podmět : Podmět nevyjádřený není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná. Chceš [ty] kousek čokolády Podmět všeobecný není ve větě vyjádřen a ani netušíme, o koho přesně se jedná. V televizi dávali [oni] film.

Jak poznam Holy podmět : Skládá se z nejméně dvou rovnocenných složek, které mají společný přísudek. Příklad: Češi a Američané vytvořili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu.

Čím může být vyjádřen podmět

Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Jestliže není podmět v textu přímo napsán a poznáme ho z kontextu (v předešlé větě, podle tvaru přísudku), jedná se o podmět nevyjádřený (zpíval). Rozlišujeme také všeobecný podmět, o tom mluvíme, pokud nemůžeme určit, kdo přesně činnosti v přísudku vykonával (například hlásili to v rozhlase).Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Čím může být vyjádřen přísudek : Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka