Antwort Co byla tvrz? Weitere Antworten – Jaký je rozdíl mezi Hradem a tvrzi

Menším feudálním sídlem byla „tvrz“. Jako hlavní rozdíl mezi hradem a tvrzí je často brána velikost. Tvrz byla též zpravidla vázána na okolní osídlení, např. byla součástí blízké vesnice a nezaujímala nijak výraznou, osamocenou polohu.Opevnění bylo tvořeno zděnými nebo palisádovými hradbami, často v kombinaci s příkopem a valem. S rozvojem palných zbraní byly některé tvrze vybaveny prvky aktivní obrany, jakými byly věže nebo bašty v nárožích.Tvrziště je výraz označující místo, kde stojí nebo stála tvrz (podobně jako například hradiště – hrad, nebo městiště – místo/město). Z archeologického hlediska lze tvrziště, jako pozůstatek tvrze, charakterizovat jako antropogenní, tedy lidskou činností vzniklý terénní útvar.

Co je to hrad : Hrad je opevněné feudální sídlo vystavěné většinou v rozmezí jedenáctého až šestnáctého století. Ve spojení raně středověký hrad označuje raně středověká hradiště. Největším hradem v Česku a zároveň jedním z největších hradů na světě je Pražský hrad.

Co je to Bergfrit

Příběnice) – hlavní věž hradu, jež v případě potřeby sloužila obráncům jako poslední útočiště. Z obranných důvodů bývala proto přístupná pouze po snadno odstranitelném můstku ve vyšším patře (např. Pernštejn).

Co to bylo hradiště : Hradiště (též hradisko) je opevněné sídlo z období neolitu až raného středověku, předchůdce středověkých hradů nebo měst. Výraz hradiště označuje místo, kde stál nebo stojí hrad. V běžné praxi je pojem hradiště používán pro neolitická až raně středověká opevněná sídla.

století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské.

Význam 1 z praslovanského *gordъ (sídliště, uzavřená osada), z protobaltoslovanského *gordos, z protoindoevropského *gʰordʰ-o-. Význam 2 z praslovanského *gradъ téhož významu.

Co to je donjon

Donjon či donžon je věž převážně čtvercového nebo obdélníkového půdorysu. Objevují se však (v Česku výjimečně) také donjony polygonálního nebo kruhového půdorysu. Kruhové donjony lze spatřit například na hradě Restormel v Cornwallu, ve Francii v Gisorsu, Étampes nebo Rouenu, v Čechách pak na Křivoklátě.Tento tajemný hrad zaujme návštěvníky především pověstí o průrvě do pekla a o odsouzenci, který do ní byl spuštěn. Vchod do pekla prý střeží strašlivý černý mnich bez obličeje, ale dodnes se neví, kde přesně se tato brána do jiného světa nachází.První raně středověká hradiště se objevila až v osmém století. Zpočátku jejich stavebníci využívali k opevnění pouze mělké příkopy a jednoduché dřevěné hradby. Ty byly často v průběhu devátého století nahrazeny mohutnějšími hradbami, které ve svých konstrukcích kombinovaly dřevo, hlínu a především kámen.

Největším luxusem ve středověku však bylo soukromí a teplo. Soukromí neměli obyvatelé hradu o nic více, než lidé na venkově. Hradní pán žil se svojí rodinou často v jedné místnosti, popřípadě dvou, kdy žena a děti měly teplotně příznivější, dřevem zateplenou místnost, a muž místnost sousedící.

Kdo byl vězněn na hradě Bezděz : Přemysl Otakar se ze svého nádherného hradu neradoval dlouho. Roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli. Ironií osudu se stal Bezděz nedobrovolným vězením pro jeho ženu Kunhutu a syna, sedmiletého introvertního Václava, budoucího krále. Oba tajně na hrad přesunul v únoru roku 1279 poručník Ota Braniborský.

Co se natáčelo na hradě Houska : Nejnavštěvovanější filmy:

O svatební krajce.
Propast věků
Dilino a čert.

Proč se jmenuje Hrad Houska

Říká se, že byl postaven na skále, aby zacpal díru do pekla, která zde někdy vznikla a ve které se začaly zjevovat různé přízraky. Původně tu snad bylo hradiště, které pro svého syna Houseka nechal postavit Slavibor z rodu Pšovanů. Proto se hrad jmenuje Houska.

Hradiště (též hradisko) je opevněné sídlo z období neolitu až raného středověku, předchůdce středověkých hradů nebo měst. Výraz hradiště označuje místo, kde stál nebo stojí hrad. V běžné praxi je pojem hradiště používán pro neolitická až raně středověká opevněná sídla.Kachlová kamna nebyla jedinou možností, jak v dobách králů udržet v blízkosti svého lóže potřebné teplo. K tomu sloužily už i krby. V určitých částech hradu se pak přitápělo žhavým uhlím, které se vkládalo do železných košů.

Kdo žil na Bezdězu : V době křižáckých válek žila na Bezdězu zbožná paní Jarmila. Vyznala se v bylinkách a léčila nemoci. Jednou se jí podařilo vyléčit i dceru trpasličího krále, který jí na oplátku věnoval zázračný křišťálový pohár. Jarmila žila šťastně až do smrti.